Mrtví osli se hyen nebojí – festivalový film č.2

Výborný článek. Narazil jsem na něj zcela náhodou při surfování po internetu. Jste moje “krevní skupina”😊. Jsem vegan až od 50. Nyní je mi 61 – tedy 11 let. Před 2 roky mne postihla mozková mrtvice. Chci ale napsat, že ani po 3 měsíčním pobytu ve Vinohradské nemocnici a následné operaci mozkových tepen v Nemocnici na Homolce mi žádný lékař veganství nerozmlouval i když jsem na to pro jistotu všude upozorňoval. Naopak sestřičky se mi snažily po konzultaci s lékaři upravit stravu na veganskou. Je ale pravda, že na čistě veganskou stravu v nemocnici spoléhat nelze. Manželka mně chodila denně “dokrmovat”😊. Opakovaně mi dělali krevní testy ty jsem ale nijak nezkoumal a spokojil se s informací, že jsou v pořádku. Mimo důsledného vyřazování živočišných prvků ze stravy z čistě etických důvodů a denního doplňování B12 nic neřeším.

Je dobrá, akorát já nemám ráda batáty, tak je tam víc mrkve…a řepu jsem dala sterilovanou a trochu chilli.

Imričko, dušičko, to bylo něco to naše setkání! Nejprve ten šok, že TOHLE krásné ženské stvoření jsi TY, a pak přesně to objetí. A prstýnek mám denně na ruce a srdíčko v kapse ❤❤❤❤ Jsem moc ráda, že jste dojeli, že jsme se poznali všichni čtyři a ty s Žakale, to bylo taky super!
Jinak to mám podobně jako ty letos – je to fuška, ale bereme to, jak to je a děkujeme a přijímáme a děkujeme a přijímáme a děkujeme…😍
A já děkuju za tebe, že jsi a že tě už mám i naživo obejmutou 😍

Jen připomínka k obrázku, to nejsou plody kdoulovce, ale kdouloně. Práce s tímto ovocem je o dost jiná…