Antikoncepce aneb jak jsem ztratila menstruaci

Antikoncepci jsem pravidelně zobala asi 6 let s tím, že každý rok jsem musela antikoncepci na 2 měsíce vysadit, aby si tělo trochu odpočinulo. V mezičase se udělaly jaterní testy, protože už tenkrát se vědělo, že pilulky dost zatěžují játra. Je pravda, že tenkrát byla antikoncepce o hodně silnější než jakou máme dnes a existoval jen jeden druh.

Po revoluci se s různými druhy antikoncepce roztrhl pytel a najednou se z ní stala tak běžná věc, že spíše ten, kdo jí nebral, byl divný. Vždyť kromě ochrany před početím dělala antikoncepce lepší pleť a bezbolestnou menstruaci, která se dala podle potřeby posouvat nebo úplně vynechat, prostě jak člověk potřeboval.

Jenže po revoluci k nám také přišly zajímavé knížky o dietách, o zdraví, o souvislostech mezi tělem a stravou a mě naprosto mě pohltily. Vyrojili se různí léčitelé a já jednoho, který mimochodem ordinuje dodnes, tenkrát také navštívila. Díval se mi dlouze do očí, odkud zjistil stav mých orgánů a zeptal se i na antikoncepci. Hrozně jsem se divila, jak razantně mi ji doporučil vysadit. Konzultovala jsem to tenkrát s přítelem, který nebyl proti, a tak jsem ji po letech přestala brát. Jenže tentokrát po vysazení antikoncepce prostě menstruace vůbec nepřišla. Šla jsem na radu ke své doktorce a ta mi rovnou na místě píchla nějaké hormony, po kterých se menstruace zase dostavila. Jenže další měsíc opět nic. Tak následovala další injekce, kde jsem dostala doporučení na vyšetření do nemocnice. Tam mě důkladně prohlédli, kromě malé dělohy nic zásadního nenašli a domů jsem odcházela s receptem na dvoje hormonální léky. Nikdo se mě na nic neptal, mi nic nevysvětloval, nezkoumal souvislosti a neupozornil na vedlejší účinky léku. Prostě jsem ztratila menstruaci a oni mi jako řešení  dali umělé hormony, které mi jí každý měsíc vyvolají.

Léky jsem si ještě v lékárně vyzvedla, ale také jsem si důkladně poprvé  životě přečetla příbalový leták. A nestačila jsem se divit, co už tam tenkrát bylo napsáno. I když jsem byla mladá (23 let) a totálně tenkrát nesebevědomá, jisto jistě jsem věděla, že tohle si do svého těla nedám. V mém rozhodnutí mě podpořila i návštěva u léčitele, který byl hlavně přes bylinky a veškeré léky nesnášel.

Na příští kontrole jsem dokázala říct primářce, že moc děkuji, ale že ty léky rozhodně brát nebudu a postavila jsem jí ty čtyři krabičky na stůl. Nikdy nezapomenu na to, jak na mě tenkrát křičela, že jsem nezodpovědná, že bez léků se mi menstruace nikdy nevrátí a nikdy nebudu moct mít děti. Kupodivu už tenkrát jsem jí to prostě nevěřila a za svým rozhodnutím jsem si stála. Navíc jsem ve svých 23 letech byla ještě hodně nezralá. Což dnes, díky D. Lužné už chápu, protože vím, že antikoncepce zastaví duševní vývoj. Já byla zaseknutá někdy na svých 17 letech, kdy jsem ji začala brát.

A tak jsem nemenstruovala rok, ani další rok a byla jsem kupodivu úplně v pohodě. Vůbec jsem to nijak zásadně neřešila, dítě jsem ještě nechtěla, a tak mi bylo jedno, kdy se mi menstruace vrátí. Instinktivně jsem ale věřila, že to jednou zase bude v pořádku. Studovala jsem knížky o zdraví, zkoušela na sobě různé diety a očistné kúry a snažila se tenkrát jíst co nejzdravěji. Po více než dvou letech, zrovna po nějaké česnekové kúře jsem menstruaci zase dostala. A od té doby mi šlapala jako hodinky.

Pátrala jsem proč jsem menstruaci několik let vůbec neměla. Tělo si díky umělým hormonům omezilo vlastní výrobu a když pak nebyly uměle dodávány, menstruace se nemohla spustit. Kdybych si menstruaci “léčila” podáváním dalších hormonů, byla bych stále v začarovaném kruhu. Tělo by nikdy nemělo šanci se dát úplně do pořádku. Musela jsem tedy nechat své tělo od všech hormonů vyčistit, nastolit zase vnitřní rovnováhu, a pak se opět vše vrátilo do normálu.

Když jsem pak potkala svého muže a my se rozhodli založit rodinu, otěhotněla jsem ve svých 36 letech ihned. Ale to už je zase jiný příběh.