Těžké začátky

Dnes jsem objevila vaše stránky a jsou naprosto skvělé,moc se mi libí jak jsou udělané, receptíky at. Jsem teprve na začátečník a čeká mě ještě dlouhá cesta…
Proč jsem se začla zajímat o makrobiotiku a jiný způsob stravování? Mám dvě dětičky 3,5 a 8měsíců, od mala mě bolí hlava a trpím na migrény, po porodu se to zhoršilo a když byly malé 2měsíce, tak jsem při jednom migréním záchvatu prodělala mrtvici. Bylo to pro mně hrozné na psychiku, protože mě odvezli do nemocnice a doma zůstalo malé na kojení zvyklé miminko. Domu jsem se vrátila po týdnu, bohužel má pravá strana už zůstala částečně postižená, ale hodně se to zlepšilo a doufám, že stále zlepší. Už plně doma funguji, začla jsem řešit své bolesti hlavy a jediné co mi drahý neurolog poradil, byl chemický koktejl léků asi na dva roky. Také holky hodně marodily, mladší už 2x atb za svůj život :( Kamarádka také začla řešit nemocnoct svých dětí a dala mi tip na knihu Radost ze zdravých dětí a tak jsem se rozhodla, že je potřeba změna… a to radikální.
Jenže………….. rodina mi naprosto nepomáhá, je proti, má svůj názor a manžel bez masa ani ránu a starší dcerka je v tomoto úplně stejná. Mladší musí být na UM, protože beru prášky a tak se chystám na domácí obilné mléko. Co se mi zadařilo je omezit trošku pečivo, ale babičky stejně nacpou cokoliv, kravské mléko už také nepijeme, ovšem náhražku máme v mléce kupovaném rýžovém, snažím se dělat kaše k snídani, jedli jsme převážně na sladko, manžel ten jedině s ovocem a já se snažím dělat už občas variantu slanou. Bojuju se svačinami a vlastně zatím je to jen boj s okolím, s jídlem, s dětmi, jak jste to udělali aby i okolí vás tolerovalo, manžel se přidal atd..??
Určitě budu sem ráda chodit pro inspiraci a asi nejlépe se přihlásit na nějaký kurzík že :-)

Autor: Alena