Manžel bol najväčší oriešok (Eva)

Uff tohle je článek úplně jak pro mě na míru, děkuji Evi. S tímhle opravdu celý život bojuji na všech frontách…pokud něco není na 100%, není to dost dobrý. Díky bohu už si to začínám konečně uvědomovat a to je taková úleva! Jednou jsem si napsala poznámku “Sami sobě stavíme zeď..” a je to přesně tak.
S Jimejinak jsem už 6 let. Začátky pro mě byly paradoxně nejlehčí, plno času na vaření, na úklid i na seberozvoj. Šlo to tak nějak samo…no a pak přišly děti a manžel masožravec…a to je teda výzva 😄 V hlavě opět to moje “nemá to cenu když to nebude dokonalý, to prostě nedám, na nic nemám čas…” A pak další hlas v hlavě říká…stačí malá změna, pak další, další…dělej na co máš teď síly, ono to nějak půjde. V hlavě si připomínám, že každé jedno zdravé jídlo se počítá. A tak si ráno několikrát tydně s dcerkou vaříme polévku, zvládneme i oběd podle JJ, k tomu nějaký zdravý dezert, kvasime zeleninu a klíčíme semínka a světě div se, ono to jde. Manžel se připojuje a já nacházím balanc. Není to 100%, ale je to naše, to nejlepší co teď v tuhle chvíli může být 🙏❤️ Moc děkuji ještě jednou 🍀