Základní informace

Čím je venku hezčí počasí, tím později se vracíme z procházek a výletů domů na večeři. Vznikají tak nové a nové recepty, většinou založené za recyklaci zbytků z předchozího vaření a toho, co jsme venku našli. Pokud Vám tedy zbyly knedlíky, máte po ruce tofu a nějakou zeleninu, můžete si udělat podobnou rychlovku také. My jsme si moc pochutnali, a přitom to byla práce tak na 15 minut, máme kompletní talíř a všechno se uvařilo v jednom hrnci.

Ingredience pro 4 porce

  • 1 větší cibule
  • 1 mrkev
  • hrst kopřiv, jitrocele a pampališek (lze nahradit jakoukoli jinou zeleninou, např. pórek, kapusta, kedluben,…)
  • zbylé knedlíky z lednice nebo hrnek jakékoliv uvařené obiloviny (rýže, krup, krupek, nebo kombinace vícero druhů)
  • uzené tofu (může být i natural, uzené je chuťově výraznější)
  • olej asi 2 pol. lžíce
  • sůl
  • sojová omáčka
  • trošku horké vody na podlití

Postup

Zeleninu opereme ve studené vodě, kopřivy před pokrájením spaříme horkou vodou (aby nás nepálily do rukou). Na kostičky nakrájenou cibulku orestujeme na trošce oleje spolu se solí a po chvilce přidáme mrkev a zbytek zeleniny pokrájené na malé kousky. Lehce orestujeme, podlijeme horkou vodou a pod pokličkou necháme pár minut podusit. Tofu nastrouháme na struhadle na hrubo, knedlíky nakrájíme na čtvrtky a přidáme k zelenině prohřát. Přidáme podle potřeby sojovou omáčku na dosolení a jídlo je hotové.  Než se tofu a knedlíky prohřejí, můžeme ještě připravit salát ze syrové a kvašené zeleniny.

Obměna

Použít můžete jakoukoli zeleninu, kterou máte zrovna doma. Místo tofu můžete použít tempeh. Obojí je v uzené variantě pro takové jídlo z jednoho hrnce chuťově zajímavější, protože se v něm “neztratí”. Ale ani natural verzí nic nezkazíte. Jen budete možná přidávat trochu více sojové  omáčky na dochucení.  Není-li po ruce tofu nebo tempeh, můžete stejně dobře použít zbytek fazolí, čočky  či jiných luštěnin. Dostanete tak kompletní talíř: obilovina, luštěnina a teplá zelenina se vám potkají v jednom jídle.

Poznámka

Recept bude bezlepkový samozřejmě jen pokud použijete bezlepkové knedlíky (polentový, rýžový, jáhlový,…) nebo bezlepkovou obilovinu.

Měla jsem málo knedlíků, takže jsem přidala ještě zbytek uvařené rýže. Nebojte se kombinovat a experimentovat!

Děti

Takové jídlo je vhodné až pro děti od 2 let, pokud je jinak stravujete přísně jako my. Do 1,5 roku by se totiž mělo velmi opatrně začít s olejem a sojovou omáčku a uzené tofu dáváme raději až k druhému roku. Pokud dáte málo oleje a minimum soli, můžete dětem odebrat a pro sebe si přidat sojovou omáčku na dosolení. Pak se můžete z jednoho hrnce najíst i s malým dítětem.

Ovšem, pokud dítě běžně slané a smažené dostává, dostává třeba i maso apod., pak není co řešit a můžete klidně podávat tento pokrm, protože ve srovnání s konvenční stravou je pořád ještě velmi light.

Děkuji za perfektní kurz a cenné rady

Kateřina: Ahoj, zdravím všechny účastníky kurzu ? Děkuji celému...

I sestřička v nemocnici si všimla, že jím zdravě

Bartoanaovj: Evi, Helčo, děkuji za práci kterou děláte. I...

Výsledky se dostavují okamžitě

Magda:  Jsem moc ráda, že jsem s vámi všemi...

Díky novým videím v kurzu mám pocit, že jsme si blíž

Tereza: Moc moc chválím za nové zpracování kurzu (videa),...

Ač jsem 3 roky na vege stravě, na JJ receptech funguje mé tělo lépe

Pavlivlmaeorua: Zdravím, nejprve bych chtěla poděkovat, za úžasný dar,...

Díky vašim stránkách se konečně orientuji ve zdravé výživě

Hana M.: Chtěla bych vám poděkovat za úžasnou práci, kterou...

Úžasně zpracovaný kurz do naprostých deitalů

Ilona L.: Evi, váš kurz byl naprosto úžasný. Zpracovaný...

Hubneme, i když nedržíme dietu

Mayf: Dobrý den,moc jsme si pochutnali. Začali jsme nedávno...

Jsem moc ráda, že jsem do sebe za kurz investovala

Giana: Váš kurz se mi moc líbí. Jídla jsou...

Bez masa je mi skvěle

Petra: Nejdřív jsem to vůbec neplánovala, ale nakonec jsem maso...

Přidala se ke mně i kolegyně z práce

Hanina515: Nemám ani extra chutě, když dětem peču klasickou buchtu,...

Konečně mě přešly chutě na sladké “z nudy”

Annakrata: Pokud si dám k snídani polévku a k...

Díky JJ jsem ušetřila, cítím se lépe, hubnu a lépe i vypadám!

Kateřina: Na JJ stravě jsem oproti normálnímu stravování ušetřila...

Nejlepší polévka. Kluci vylízali i hrnec a vaříme ji i dnes

Michaela: Prý nejlepší polévka světa a to došel zázvor....

Nějak mi zmizelo 6 kg

Dagmar: mám výbornou náladu, protože jsem ze skříně vytáhla oblečení,...

Naučili jste mě, že jídlo není jen o obživě, ale také o radosti a potěšení

Lenka: Jsem přesvědčená, že člověku se dostávají informace, které...

15 komentářů. Jak to vidíte vy? Napište komentář.

  1. Milé dámy (a pánové),
    dnes jsem si poprvé uvařila kompletní talíř a to je tááák dobrý :-)! Jako bych se rozpomněla na ty pradávné přirozené chutě. Nandala jsem si na talíř vše potřebné v třetinovém poměru, tělo se však nedalo ošálit a musela jsem si jít přidat obilninu, protože ta jako první mizela z talíře. Mimochodem to byl bulgur, jako luštěninu jsem zvolila cizrnu na cibulce a zeleninu (kořenovou) jsem pomixovala na omáčku. K tomu čerstvá a nakládaná zelenina, nahoru sojovka a naklíčená řeřicha. Balada pro moje chuťové pohárky! Vím sice, že všechno má svůj čas, jen nevím, proč mi tak dlouho byl odpírán zázrak jménem makrobiotika. Možná kvůli tomu názvu … někomu to připomíná matematiku, mně zas antibiotika. Sbohem bolení břicha a chutě na kde co. Odteď co to půjde si dám alespoň 1 kompletní talíř denně.
    Tímto moc díky Heleně a Evě za jejich inspiraci pro mnohé z nás 🙂

    • Výborně, však my se také nemůžeme nabažit těch všech báječných nových chutí.

  2. Prosím o radu ohledně denního množství luštěnin pro děti 1,5 roku a 5 let a také pro sebe, pokud dělám denně silový sport a kojím. Také bych vás ráda poprosila, zda byste mohly výhledově připravit ukázkový jídelníček pro dítě a pro dospělého. Děkuji.

    • Moniko existuje jednoduché pravidlo, denní porce bílkoviny, v tomto případě luštěnin, by neměla být větší než vaše dlaň. Pro 1,5 roku staré dítě velikost jeho dlaně, pro 5 leté jeho velikost, pro vás velikost vaší dlaně. Nemusíte nic vážit, stačí se řídit tímto pravidlem. Možná se vám to zdá málo, ale bílkoviny jsou obsaženy i v obilovinách a v malém množství i v zelenině, takže se nebojte, že budete strádat. Vím, že proti běžnému doporučení (15-20%) bílkovin je to méně, ale pravda je ta, že množství bílkovin je hodně nadhodnocené a právě jejich nadbytek mnohem víc škodí, než jejich nedostatek. Nadbytek zatěžuje ledviny i jiné orgány a dle pokusů na krysách, u kterých byla vyvolaná rakovina, tak ty, které dostávaly jen 8-10% bílkovin ve své stravě, se rakoviny samy dokázaly zbavit, kdežto ostatní s příjmem nad 10% denní dávky bílkovin na ní zemřely.
      Ukázkový jídelníček pro dítě a dospělého je náš nesplněný sen, je to zatím pro nás natolik časově náročné, že to není v našich silách, snad výhledově.

  3. Děkuji za inspiraci na těchto stránkách. Vyzkoušela jsem knedlíky (ovesno-pšeničné) a je to mňamka. Skvěle nahradí běžné těstoviny a příprava vyjde časově nastejno. Nechtělo se mi dělat kulaté knedlíky, udělala jsem místo toho řidší těsto a házela do vody jako noky. Šlo by to určitě i přes haluškové síto.
    Jinak jsem na tomto webu nováček, nedávno jsem ze zdravotních důvodů změnila svůj zdravý životní styl na “extrémně přehnaně zdravý” a najednou zjišťuji, že takto žije spousta lidí, jsou živí, zdraví a doufám že i šťastní. Držím palce, sobě i vám : )

  4. Chtěla jsem se zeptat na totéž. V literatuře se uvádí, že fytoestrogeny jsou nevhodné jak pro chlapce (zbržďují přirozený pohlavní vývoj), tak pro dívky (tam ho naopak urychlují). Zároveň jsem se chtěla zeptat, zda přemýšlíte také o původu surovin. Není přirozenější a ekologičtější vařit z lokálních zdrojů než z potravin, které se sem dovážejí přes půlku zeměkoule? Všimla jsem si např., že většina luštěnin na našem trhu vůbec nepochází z Evropy. Také mi vrtá hlavou, jestli je vůbec vhodné, aby se takto stravovali všichni na světě. Copak nerespektujete žádné kulturní nebo geografické odlišnosti? Stejný kompletní talíř pro Eskymáka i Afričana? 🙂 Budu vděčná za váš názor.

    • Ono se právě uvádí hodně věcí a velmi si protiřečí. Pokusily jsme se to shrnout a nějak vyhodnotit v článku http://www.jimejinak.cz/2012/06/soja-ano-nebo-ne/ Jinak rozhodně je lepší konzumovat lokální potraviny, ať už kvůli zdraví či ekologii. Bohužel naše malá republika je jednak velmi vyčerpaná, co se živin a půdy týče, jednak některé věci se u nás nedají sehnat navzdory tomu, že tu byly po staletí tradicí (např. české jáhly), takže musíme sáhnout po jiných zdrojích. Je to trochu na hlavu, ale naděje na lepší zítřky je tu. Stále víc farmářů krom pěstování eko zeleniny začíná pěstovat i tradiční české obilí a luštěniny. Poptávka je bohužel podstatně větší než nabídka, takže si ještě asi počkáme, než bude všechno zase lokální. Že je potřeba jídelníček uzpůsobit regionálně, o tom vůbec nepochybujeme a na kurzech na to důrazně upozorňujeme i s konkrétními příklady. Určitě si nemůžeme dovolit tradiční jídelníček Eskymáků ani Afričanů, jsme v poměrně chladném a suchém podnebném pásmu a máme specifická zatížení z let minulých (komunismus, války atd.). Potíž je trochu v tom, že už si málokdo pamatuje, co je tradiční a zdravý český jídelníček a že naše těla už jsou pěkně zdegenerovaná. Proto není od věci přiučit se tam, kde se tradice dochovali, kde mají podobné podnebné pásmo,…a praktikovat to na české poměry. To je to, o co se tu celou dobu snažíme.

      • Děkuji za odpověď i za článek o sóje. Zajímá mě ještě Váš názor na středomořskou stravu. Pochopila jsem, že nedoporučujete lilkovité plody, vrtá mi tedy hlavou, kde jsou všichni ti rajčaty, lilkem a cuketami otrávení Italové, Španělé a Řekové? 🙂

        • Podle našich informací od tamních obyvatel se dříve ani oni necpali syrovými rajčaty a sotva ugrilovanými lilky. Jako každá kuchyně, tak i ta jejich tradiční, zpracovávala tyto zeleniny tak, aby se eliminovaly škodliviny a vypíchl užitek. Koneckonců, oni mají např. trochu jiná rajčata, taková za syrova ani ne moc dobrá. Tradiční kuchyně z nich dělá omáčky, polévky a pyré, prostě je tepelně zpracovává, čímž se část těch špatných látek ničí. Rajčata se tam třeba tradičně loupala a sušila. K tomu přidávají lokální věci jako pro ně vhodný olivový olej, ryby atd. Všechno dohromady to dělávalo vyváženou zdravou kuchyni. Místní tvrdí, že móda syrových salátů politých studeným olejem podávaných s bílým nadýchaným pečivem je novinkou posledních pár desítek let. Podle statistik se jim tam také podstatně zkazilo zdraví a výdaje do zdravotnictví rostou. Tak uvidíme, kam to spěje.

          • se priznam, ze neverim, ze nekdo nekdy pred 100lety zpracovaval jidlo aby vypichl to dobre a eliminoval to spatne. Vsechno se tepelne zpracovavalo nebo susilo, protoze neexistovaly lednicky ani jine technologie jak potraviny uchovat a uzit si rajce i v zime. Samozrejme souhlasim, ze prirozene zpracovani potravin je pro nas daleko lepsi a meli bychom se ke korenum vratit, ale nesouhlasim s tim, ze rostouci naklady na zdravotni peci jsou zpusobeny tim, ze dneska do sebe cpeme syrova rajcata nebo salaty… neni to spis zpusobeno celou radkou faktoru a predevsim tim, ze spolecnost nam neskutecne starne? Dozivame se v prumeru o cca 20let vic nez pred 100lety! (a to i pres to, ze stredoevropane jedi syrova rajcata, britove neji nic jineho nez brambory na vsechny zpusoby s pul kilem masa atd.) 20let je dlouuuuuha doba v zivote jednoho cloveka… Nasi predkove mozna jedli zdraveji, ale podle me si to ani neuvedomovali, jedli, co bylo, co si mohli dovolit, co se dalo dobre uchovat, co je nejvic nasytilo atd. 😉 Moje babicka se narodila na pocatku minuleho stoleti a v zivote nepozrela ryzi (sak nejsu nejaky cinan abych to zrala) a jedine co do svych 94let jedla byly brambory – kazdy kazdicky den, umela z nich udelat neskutecne dobroty 🙂 stejne je na tom muj dedecek, ktery se v srpnu dozije 84let a krome toho, ze min slysi ho netrapi vubec nic. Takovym lidem se tezko vysvetluje, ze brambory jsou spatne, ze by nemeli to rajce, kterych v lete sni kila… :o) Tim teda nechci rict, ze cela filozofie o jidle jinak je spatna! Jen ze bych byla opatrna s prohlasovanim, ze strava muze za veskere bolistky dnesni spolecnosti a ze je tedy i jejim jedinou zachranou.

            • Milá Ivo, nejde o posledních 100 let, ale o celou tradici národa. Středomořská kuchyně je jiná, než ta naše a těm, kteří žijí u moře vyhovovala, protože jejich podnebí je jiné, než to naše. To, že se většina zeleniny sušila, nebo jinak zpracovávala bylo dáno přesně tím co píšete. Neexistovaly mrazáky, mikrovlny, pěstování rajčat po celý rok v osvícených halách… A tak je to také přirozené, rajčata se jedla, jen v době jejich zrání a byly plné slunce a ne jako teď v podstatě celý rok a nemají žádnou chuť.

              Rostoucí náklady na zdravotní péči nejsou samozřejmě dána jen těmi syrovými rajčaty a saláty, myslím že to, co se dneska jí téměř všude a ve velkém (vymílaná mouka, maso, mléko a mléčné výrobky, komerční sladkosti…) způsobují většinu zdravotních problémů všech “civilizovaných” států.

              Dlouhověkost našich babiček a dědečků nebyla ničím výjimečným, dnes už tedy spíš prababiček a pradědečků. Tito lidé měli ještě “zdravý kořínek”, protože jejich rodiče a prarodiče ještě jedli přirozenou stravu a to, co zrovna rostlo, nebo se dalo uskladnit. Mouka se běžně nevymílala, za maso byli rádi jednou za týden a mléko měli jen na jaře, čerstvé, když kravička měla telátko a trošku. To, co se tady stalo s jídelními návyky po válce, už je chaos a veškeré dobré (přirozené) stravovací návyky vzaly za své a s tím je i spojen nárůst civilizačních nemocí. Jenže my a bohužel ani naše děti už ten zdravý potenciál prostě nemáme. Stačí se podívat do běžné třídy dětí, ať ve školce, nebo ve škole. Když za mého dětství mělo jedno dítě alergii, byla to vzácnost, dneska víc jak polovina dětí má nějaký problém. Proto je teď mnohem důležitější dbát na dobré stravovací návyky už od dětství.

              Možná to tak vypadá, ale opravdu si nemyslíme, že strava může za všechny bolístky dnešní společnosti, ale je to jedna z mála možností, kde s tím můžeme opravdu něco udělat pouze my sami. Na sobě máme obě vyzkoušené, jaké obrovské změny jak ve zdravotním, tak i v psychickém stavu, na nás změna stravy měla vliv. Obě už pocházíme z rodin, kde se stravovalo klasicky ( maso, mléko, syrová zelenina …) a obě jsme měly celý život spousty zdravotních problémů, které jsou jak mávnutím kouzelného proutku pryc, i ty genetické. A protože tyhle stránky jsou hlavně o jídle, píšeme tu o jídle i když náš záběr je daleko širší.

  5. Skvělý článek, ale tofu je pro děti v pořádku? Sója přece obsahuje spoustu fytoestrogenů (část zmizí fermentací, ale i tak), které v dětském organismu nemají co dělat, ne?

  6. Zobrazit všech 15 komentářů

Komentujte
Vaše jméno

Jméno uložíme a zobrazíme, váš e-mail nezveřejníme. Zásady ochrany údajů.

Předchozí článekPochvala a prosba:)
Další článekPrvní webinář Jíme Jinak již dnes na téma “Naše začátky”