Živé vysílání “Jak na léto” v pondělí 4.6. ve 20:00

Taky u cteni zadrzuju slzy, moc krasne, Evi, je to velke stesti najit si takhle spriznenou dusi. ❤️🙂

Hodně štěstí, lásky a vzájemného pochopení i do dalších let !❤️🌹✨🍀🌞

Presne , mam stejny problem. Mam 80DD (uz od 15!) a najit hezkou podprsenku je nadlidsky ukon. Vetsinu casu nosim bavlnene podprsenky od Intimissimi (nedelaji se do DD, bohuzel) tim ze je to bavlna,(bohuzel ne 100%, je tam myslim 86% bavlny a zbytek elastan nebo tak nejak) tak se trochu podda a na doma je to ok. Loni jsem u nich sehnala balkonetku s kostici, ( u tech na doma kostice nejsou) a ta byla dokonce v moji normalni velikosti a dela i skvela prsa!!, Letos jsem si chtela prikoupit a uz v nabidce nebyla. Ted jsem si zrovna neco objednavala v Astratexu, take neco kolem 90% bavlna a zbytek elastan, maji dorazit za 2 dny, tak jsem na ne zvedava. Pokud ma nekdo nejaky jiny tip, kde najit peknou bavlnenou pro DD, budu moc rada, kdyz se podeli. Dekuji :) :)

Což o to, bavlněné kalhotky nejsou problém, dělají se už i velmi hezké.

Ale existuje podprsenka z přírodních materiálů pro velký prsa? Myslím si, že ne…

A len a vlnu (ani merino) vůbec nesnesu.

Děkuji za odpověď.
Ptala jsem se i AI, a zde je podrobné vysvětlení:
“150 kg ořechů na osobu za rok zní jako naprosté šílenství. Pokud si ale uvědomíme, že jedlé kaštany plnily v historii úplně jinou roli než běžné ořechy, tato statistika začne dávat dokonalý smysl. Číslo 150 kg na osobu za rok se skutečně v historických a antropologických pramenech objevuje. Týká se to však specifických horských a podhorských oblastí jižní Evropy (zejména částí Itálie, Francie, Korsiky a Španělska) v období od středověku až do 19. století.
Zde jsou tři hlavní důvody, proč byla spotřeba tak obrovská:
1. Nebyl to ořech, ale „chléb chudých“. V těchto hornatých oblastech se kvůli kamenité půdě a strmým svahům nedalo pěstovat obilí (pšenice ani žito). Lidé zde neměli mouku na chleba ani brambory, které se v Evropě masivně rozšířily až později. Jedlým kaštanům se proto oficiálně přezdívalo „chléb chudých“ (l’albero del pane – chlebový strom). Kaštany se sušily a mlely na kaštanovou mouku, ze které se pekl každodenní chléb, placky, vařily se z ní ranní kaše a polévky. Kaštan byl zkrátka hlavní přílohou a primárním zdrojem komplexních sacharidů.
2. Číslo vyjadřuje váhu v surovém stavu se slupkou. Když se mluví o 150 kg, mluví se o váze čerstvě nasbíraných kaštanů v těžké slupce. Pokud odpočítáme váhu nejedlé vnější kůže a vnitřní hnědé slupky a následně kaštany usušíme na mouku, zbyde zhruba třetina až polovina čisté váhy (cca 50–70 kg čisté sušené kaštanové hmoty na rok).
3. Jednoduchá matematika denního talíře. Pokud rozpočítáme upravené množství na dny:150 kg surových kaštanů za rok je přibližně 410 gramů čerstvých kaštanů na den. Po oloupání a tepelné úpravě (nebo přepočtu na mouku) to odpovídá zhruba jedné větší misce kaštanové kaše nebo několika plackám denně. Pro horského rolníka, který tvrdě pracoval a kaštany pro něj tvořily 60 až 70 % celého denního příjmu potravin, to bylo naprosto běžné množství, které potřeboval k přežití zimy. Pro srovnání s dneškem. Abyste viděla ten kontrast – dnes v České republice průměrný člověk sní zhruba 110 kg obilovin v hodnotě mouky za rok a k tomu zhruba 65 kg brambor. V minulosti tito lidé jednoduše celou tuto obří porci dnešních brambor, chleba, těstovin a knedlíků nahradili právě a jenom jedlými kaštany. “

Moc se povedla 🤩