Eva a Roman: 15 životních lekcí během 15 let Jíme Jinak (díl 1)

Trochu proto, že to nebylo příjemné. A trochu proto, že s odstupem se o tom mluví líp než v momentě, kdy vám to zrovna leží na hrudi.

Tady jsou první čtyři lekce z patnácti. Ty další přijdou zítra.

1. Nezavděčíte se všem

První tři roky jsme dělali Jíme Jinak úplně zadarmo.

Zvedali jsme lidem telefony v neděli. Platili jsme web z vlastní kapsy. Techniku na natáčení. Rozhovory. Odepisovali jsme hodiny a hodiny na dotazy – protože nám přišlo správné neposlat nikoho pryč.

Po třech letech jsme si poprvé řekli o dobrovolnou podporu.

A přišla vlna nenávisti.

Bylo to nepříjemné. Ale naučilo nás to jednu důležitou věc: náš čas a naše péče mají svou cenu. Nejde o chamtivost. Jde o to, aby projekt mohl existovat dál – bez prostředků bychom ho museli zavřít a nepomohli bychom nikomu.

Dneska už víme, že se prostě nezavděčíme všem. A že je to v pořádku.

2. Jedna zpráva přebije všechno

Když se v podnikání něco pokazí – a pokazí se toho hodně – přijde do e-mailu zpráva.

Někdo napíše, že mu Jíme Jinak zachránilo život. Že po letech zase spí. Že mu zmizely bolesti, se kterými chodil od doktora k doktorovi.

A v tu chvíli je všechno ostatní pryč. Faktury, technické problémy, hejty, únava. Prostě to zmizí.

Tohle je palivo, které nás drží patnáct let. Nic jiného by nestačilo.

💡 Pomohli jsme vám taky? Pošlete nám, prosím, trochu paliva 😁 – buď jako krátký vzkaz nebo jako to nahrajte jako video (je to úplně snadné). Tady jsou zprávičky a videa, co už nám přišly. Děkujeme ❤️

3. Vyplatí se být vybíraví na lidi kolem sebe

S Romanem jsme oba hodně akční. Ráno nás napadne, že uděláme narozeninovou oslavu pro stovky lidí – a večer je celá zajištěná.

Zní to skvěle. Má to ale jeden háček: najít do týmu lidi, kteří jedou stejným tempem, je hrozně těžké.

Dlouho jsme si mysleli, že máme být vděční za každého, kdo projeví zájem. Nemáme. Vyplatí se být vybíraví a najít ty, kteří mají chuť dělat něco užitečného, které to naplňuje a a cítí se v tom, co umí, jako ryba ve vodě! Nebo jako miso v ranní polévce? :-)

4. Nápad vám vzít můžou. Nic víc

Tohle je lekce, kterou bychom nejradši nikdy nedostali.

Věřili jsme jedné slečně, se kterou jsme projekt spolutvořili. Sdíleli jsme s ní všechno. A pak jsme zjistili, že si mezitím založila vlastní konkurenční projekt.

Chvíli to hodně bolelo.

Ale postupně nám došlo něco, co považujeme za jednu z nejcennějších věcí, které jsme se za patnáct let naučili:

Lidé vám můžou vzít nápady i kus know-how. Vaši energii, váš přístup a vaši vytrvalost vám nikdo neukradne. A přitom právě to je klíč k tomu, aby něco fungovalo.

Nápadů mají všichni plné šuplíky. Dotáhnout je a vydržet u nich roky – to už umí málokdo.

V příštím díle pokračujeme

Tohle byly první čtyři lekce. Zbývá jich jedenáct – a některé jsou ještě otevřenější než tyhle.

Budeme mluvit o tom, proč online projekt není cesta k rychlým penězům, proč nás nejvíc shazují ti, kdo by změnu potřebovali nejvíc, a co jsme museli udělat, abychom si nastavili hranice.

Druhý díl vydáme brzy. Mezitím se můžete podívat na stránku oslav – najdete tam program našich patnáctin, pozvánku na narozeninovou párty i dárky, které jsme pro vás nachystali.

Chci vidět, co chystáte k 15. narozeninám

A co vy?

Zažili jste něco podobného? Ať už v podnikání, v práci nebo jen tak v životě?

Napište nám do komentářů, která z těch čtyř lekcí vám mluví z duše.

Eva a Roman