Trochu proto, že to nebylo příjemné. A trochu proto, že s odstupem se o tom mluví líp než v momentě, kdy vám to zrovna leží na hrudi.
Tady jsou první čtyři lekce z patnácti. Ty další přijdou zítra.
1. Nezavděčíte se všem
První tři roky jsme dělali Jíme Jinak úplně zadarmo.
Zvedali jsme lidem telefony v neděli. Platili jsme web z vlastní kapsy. Techniku na natáčení. Rozhovory. Odepisovali jsme hodiny a hodiny na dotazy – protože nám přišlo správné neposlat nikoho pryč.
Po třech letech jsme si poprvé řekli o dobrovolnou podporu.
A přišla vlna nenávisti.
Bylo to nepříjemné. Ale naučilo nás to jednu důležitou věc: náš čas a naše péče mají svou cenu. Nejde o chamtivost. Jde o to, aby projekt mohl existovat dál – bez prostředků bychom ho museli zavřít a nepomohli bychom nikomu.
Dneska už víme, že se prostě nezavděčíme všem. A že je to v pořádku.
2. Jedna zpráva přebije všechno
Když se v podnikání něco pokazí – a pokazí se toho hodně – přijde do e-mailu zpráva.
Někdo napíše, že mu Jíme Jinak zachránilo život. Že po letech zase spí. Že mu zmizely bolesti, se kterými chodil od doktora k doktorovi.
A v tu chvíli je všechno ostatní pryč. Faktury, technické problémy, hejty, únava. Prostě to zmizí.
Tohle je palivo, které nás drží patnáct let. Nic jiného by nestačilo.
💡 Pomohli jsme vám taky? Pošlete nám, prosím, trochu paliva 😁 – buď jako krátký vzkaz nebo jako to nahrajte jako video (je to úplně snadné). Tady jsou zprávičky a videa, co už nám přišly. Děkujeme ❤️
3. Vyplatí se být vybíraví na lidi kolem sebe
S Romanem jsme oba hodně akční. Ráno nás napadne, že uděláme narozeninovou oslavu pro stovky lidí – a večer je celá zajištěná.
Zní to skvěle. Má to ale jeden háček: najít do týmu lidi, kteří jedou stejným tempem, je hrozně těžké.
Dlouho jsme si mysleli, že máme být vděční za každého, kdo projeví zájem. Nemáme. Vyplatí se být vybíraví a najít ty, kteří mají chuť dělat něco užitečného, které to naplňuje a a cítí se v tom, co umí, jako ryba ve vodě! Nebo jako miso v ranní polévce? :-)
4. Nápad vám vzít můžou. Nic víc
Tohle je lekce, kterou bychom nejradši nikdy nedostali.
Věřili jsme jedné slečně, se kterou jsme projekt spolutvořili. Sdíleli jsme s ní všechno. A pak jsme zjistili, že si mezitím založila vlastní konkurenční projekt.
Chvíli to hodně bolelo.
Ale postupně nám došlo něco, co považujeme za jednu z nejcennějších věcí, které jsme se za patnáct let naučili:
Lidé vám můžou vzít nápady i kus know-how. Vaši energii, váš přístup a vaši vytrvalost vám nikdo neukradne. A přitom právě to je klíč k tomu, aby něco fungovalo.
Nápadů mají všichni plné šuplíky. Dotáhnout je a vydržet u nich roky – to už umí málokdo.
V příštím díle pokračujeme
Tohle byly první čtyři lekce. Zbývá jich jedenáct – a některé jsou ještě otevřenější než tyhle.
Budeme mluvit o tom, proč online projekt není cesta k rychlým penězům, proč nás nejvíc shazují ti, kdo by změnu potřebovali nejvíc, a co jsme museli udělat, abychom si nastavili hranice.
Druhý díl vydáme brzy. Mezitím se můžete podívat na stránku oslav – najdete tam program našich patnáctin, pozvánku na narozeninovou párty i dárky, které jsme pro vás nachystali.
Chci vidět, co chystáte k 15. narozeninám
A co vy?
Zažili jste něco podobného? Ať už v podnikání, v práci nebo jen tak v životě?
Napište nám do komentářů, která z těch čtyř lekcí vám mluví z duše.
Eva a Roman
PS: Slavíme 15 let! Pojď se s námi bavit, tančit a zpívat.
Bude velká párty 25. 9. v Praze. Mrkni, co jsme nachystali. Zjistit více

Buďte první, kdo napíše komentář