18x foto inspirace na skladování obilovin a luštěnin

Obiloviny, luštěniny, ořechy a semínka nemusíte skladovat pouze v jejich původních obalech. Inspirujte se, jak hezky a nápaditě to jde ještě udělat a zkuste to doma taky!

Co lze použít na skladování suchých surovin?

přesypat je do sklenic (zavařovacích, skleněných dóz)
přesypat je do plastových dóz
nechat je v koupených obalech a otevřené pytlíky zadělat kolíčky nebo klipsnami (tyto sáčky se dají umístit do plastových, dřevěných či drátěných boxíků)

zdroj fotografií: google.com (obrázky), pinterest

PS: Přemýšlíš jak zlepšit postavu a své zdraví?

Nepřemýšlej 😊 Pojď něco dělat! Ukážeme jak vylepšit jídelníček, co jíst a co ne, a jak si jídlem spravit zdraví! Naskoč do online kurzu Jíme Jinak - JE ZDARMA !

Jíme Jinak

Zdravé recepty, zdravé vaření a životní styl. Tisíce receptů zdarma. Co víme, sdílíme! :-)

11 lidí už poděkovalo za článek.

Komentáře

Katchenka K

21. 2. 2019

:-) na některých fotkách mi to silně připomíná 5S, což je vlastně taky japonský princip pro štíhlé řízení (ale výroby a administrativy) … ;-)

Ukázat další komentáře

Měla jsem pocit, že takhle se nedá žít (Gabriela, 38 let)

Od mala jsem trpěla nadváhou a později se přidaly různé zdravotní potíže. Doktoři mi předpovídali, že se nedožiji mno...

Poslední komentáře

Kurz

kozelovaa

Před 9 minutami

6. Jídelníčky pro začátečníky a pokročilé

Děkuji...

Kateřina Balážová

Před 17 minutami

Sušenky Garibaldi

Zkusila jsem z kombinace rýžové, kukuřičné a čirokové mouky, ale není to úplně ono. Možná vyladit poměry nebo zvolit jiné bezlepkové mouky?

Lucie Bob

Před 26 minutami

Kdy jste se naposledy cítili skutečně skvěle?

Naposledy jsem se cítila skvěle včera, opravdu je to příjemný pocit, který přeji každému na JJ i mimo.
přející Bob

Ludmila

Před 26 minutami

Proč jím jinak

Ahoj Evičko, k tomuto článku se vždycky vracím. Je to velká síla toho, co jsi prožila a na co sis přišla sama. To ti nikdo nevezme. Jsem ta, koho silně oslovil tvůj příběh a konkrétně i ten přesun do krajiny. I já jsem se přesunula, nejdřív do drážního domku bez pitné vody a elektřiny v polích. Tam jsme prožili 10 krásných let. Teď v lednu přišla Správa železnic, že tudy povede druhá kolej a domek nám vykoupí. Stěhujeme se do starého domečku s duší u největšího středočeského rybníka. Manžel od 1.5. jde do důchodu a má tímto volné ruce pro nový projekt pro nás dva. Mnoho věcí z tvého článku bych podepsala, jsem ta s roztroušenou sklerózou, která se na ni vykašlala (článek o oslíkovi, jak si okousává nožičky). Zatím jsem se změnou výživy jen tak koketovala, momentálně se stěhujeme a sedím na více židlích, se stravou se spíš odbývám a jdu cestou nejmenšího odporu. ALE, moje tělo mě upozorňuje, že mi to nedělá dobře. Jen co budu mít kuchyň….
To dnešní ALE je o tom, na co jsem dnes přišla, když jsem se po delší době ponořila do stránek JJ. Já jsem z toho měla špatné svědomí, že jsem se sice přihlásila do kurzu, ale nějak jsem to nedávala. Jako když zameškáš příliš mnoho látky, než abys to dohnala. Mně se o tom i zdává.
Už nějakou dobu podle “metody vědomého kapitána” Rosti Václavka hledám tu klíčovou větu pro pohánění veslařů ve svém podpalubí. Najednou dnes vybublala. A ta věta zní: NEMUSÍŠ SE CÍTIT PROVINILE. Já jsem totiž vždycky byla vzorná žačka. Všechno jsem chtěla dělat na 100% a všichni byli lepší, hezčí, schopnější než já….
A mně se TOLIK ulevilo. Zazněla mi tvoje věta: každé dobré jídlo se počítá. Věřila bys tomu? Je to úplně jinak. Je to o tom, že smím pro sebe dělat dobré věci.
Evičko, moc tě zdravím a děkuji za tvůj příběh!