Co je sebepoznání
Podle Stanfordské encyklopedie filozofie se sebepoznání odvíjí od poznání vlastního mentálního programu. To zahrnuje pocity a myšlenky, přesvědčení a touhy. Žijeme v divokém světě, kde nemáme čas. A tak je sebepoznání čím dál tím víc náročnější disciplínou.
Řeknu vám krátkou pohádku
Probudí se malé ozubené kolečko. Protáhne se a vstane. Udělá tři kroky do koupelny, kde si vyčistí zuby, oblékne a vyrazí do práce. Příliš se nerozhlíží, hlavu svěšenou. Tam si odbude devět hodin, nasedne zpátky do dopravního prostředku, sní večeři, zapne televizi a jde spát. Ráno zazvoní budík. Malé kolečko se protáhne a vstane. Udělá tři kroky…
A ejhle. Přichází podivný tíživý pocit, který nedá kolečku spát. Uvnitř cítí, že je něco špatně, ale není schopno rozeznat, co se ve skutečnosti děje. Dělá to tak přece celý stroj, proč zkoušet něco jiného. Co když se ale kolečko nenávratně poškodí. Bude nahrazeno? Jak rychle a kolik dalších koleček to ovlivní? Možná to nikdo ani nezaregistruje, že naše malé kolečko vypadlo…
🫶 Narozeninová pecka pro nečleny!Pořiď si členství v Klubu a přidáme ti Podzimní detox. Platí během oslav 15 let Jíme Jinak - do 30.9.Už dál ne!
Představme si nový příběh. V hlavní roli opět ozubené kolečko. Tohle se ale jednoho dne rozhodlo, že chce být úplně hladké. Už nechce dál drhnout s těmi ostatními, a tak se doma obrousí. Vyjde ven, sedne do svého auta a jede do práce. Celou cestu si prozpěvuje, jelikož udělalo něco, co samo chtělo. Dívá se po okolí a přeje si, aby i ostatní kolečka našla odvahu. Zná pár koleček, která tajně doufají v jinou barvu, velikost, ale nikdy ještě neudělala ten krok. Přijde do práce a zjistí, že už nemůže dál zapadat mezi ta ozubená, a tak se rozloučí. Vyrazí ven a rozhodne se! Je čas začít žít svůj život!
Odkrytí masky, poznej, kdo skutečně jsi
Kdo jste? Co se skrývá za vaším oblečením, za vaší každodenní maskou? Dovolujete si žít svůj život nebo žijete životy ztěžklé tíhou všeho očekávání a domněnek… Měl bys…, musíš nebo…, to se nedělá… Kolik zatěžkaných vět utkvělo ve vaší mysli ještě z dob dětství? Objevte je! Zeptejte se sami sebe, jestli skutečně žijete svůj život! Hned teď se zastavte, nadechněte a udělejte rozhodnutí. Neříkejte si, tak večer se na to podívám. Udělejte to právě teď. Možná je to děsivé a těžké. Ale věřte, že na konci sebeobjevování je lehkost a radost. Kdo se ukrývá ve vašem těle?
Techniky všímavosti
Pro začátek začleňte do svého dne zastavení. Můžete si nastavit budík na telefonu nebo na hodinkách. Jakmile vás upozorní, zastavte se u svých pocitů, které prožíváte v daný moment. Nechte je projít celým tělem. Objevujte a hrajte si. Indický mystik Osho v jedné ze svých knih upozorňuje, že často podsouváme své pocity lidem či věcem. Avšak pocity tady jsou a byly vnějšími okolnostmi pouze vytaženy na povrch.
A tak jakmile prožíváte radost ze setkání s přáteli, nechte ji rozlít celým tělem, soustřeďte se na tento pocit a přátele nechte pouze na pozadí své mysli.
Dovolte radosti, aby zaplavila každou buňku vašeho těla
Stejně tak se objevujte ve smutku, strachu či vzteku. Dovolte pocitům čisté prostoupení, skrze vaši všímavost. Je zajímavé, že nepříjemné pocity rychle mizí, kdežto ty, jež nás hladí svojí přítomností, se naší všímavostí násobí. Vyzkoušejte, stojí to za to. Cesta za sebepoznáním není ta z nejlehčích, ale je to ta s největšími vrcholy.
PS: Váháš jestli začít Klubem nebo Podzimním detoxem?
Během 15 dnů oslav ti ulehčíme rozhodování. Detox ti dáme ke Klubu jako dárek k našim patnáctinám. Jen do 30.9. Zjistit více
Komentáře
TVL (pardon), už zase. “Žijeme v divokém světě, kde nemáme čas.” A jako kdy jindy máte pocit, že jsme ten čas měli?? Nebo ještě lépe, kdy ho bylo dokonce víc?? Už mám keců tohoto druhu fakt plné zuby. NIKDY v historii lidské jsme se neměli tak dobře, jako se máme teď. Po youtube koluje video jednoho maníka, který mimo jiné říká něco ve smyslu “Žijeme v nejúžasnější době v lidské historii a nikdo není spokojený. Tahle doba připadla na generaci těch nejrozmazlenějších idiotů.” Uff. Jak já s ním v takovýchto chvílích kruci fagot souhlasím.
Studovala jsem mezinárodní vztahy, ve volném čase se s manželem intenzivně věnujeme living history – oživování historie, hlavně 10. – 12. století. Několik týdnů v roce strávíme v kostýmech v historické vesničce ve srubu, bez tekoucí vody, se suchými záchody. A chodí nám tam lidé a tu a tam si nějaký trouba povzdechne: “To byl život.” A já na to odpovídám: “Co jako? Nesvoboda pohybu, vyznání, myšlení? Umírání dětí v kojeneckém věku? Neustálé války po celém světě? Nebo později otroctví, upalování čarodějnic, nemožnost žen studovat, předsudky, nemoci, hladomory, hloupost lidská pramenící z naprosté neznalosti čehokoli?
Prosím, prosím, prosím, šlo by tyhle hloupé věty z duchovních textů konečně vypustit? Jediné, k čemu vedou, je ta pozice chudáčka, oběti šílené doby, kdy se nemůžeme zastavit, abychom slyšely vlastní nitro, protože… protože proč? Absolutně nic nám nestojí v cestě. Ne tady, v České republice, ne teď, v únoru 2025. A už dost dlouhé roky…
A mimochodem, pocity jsou nástroj naší mysli, kterým nás umně manipuluje tam, kde nás chce mít (mrk mrk).
🌸Děkuji za tento článek…
kdysi jsem se rozhodla, že si nebudu sama sobě lhát..občas to není jednoduché, ale je to spíš očišťující…a ve výsledku posilující…vše si pravdivě pojmenovat…
Tak jsem si lehla, pustila klidnou hudbu a stále jsem cítila tíži na hrudi…nešlo mi to uvolnit…až jsem došla k tomu, že je to přílišná zodpovědost za vše kolem…že budu muset to a tamto…
A tak jsem si říkala, že mám teď čas, 5 minut, nebo minutu, nebo klidně i jen sekundu, a můžu se uvolnit…a lehce to povolilo….budu toto zastavení trénovat…🙏