Malé změny v jídle a problémy s trávením zmizely (Václav, 73 let)

Tohle napsal pod článek o chronických bolestech jako svoji zkušenost pan Václav a já si s ním začala dopisovat. Zajímalo mě, kolik mu je, když se považuje za staršího. Ptala jsem se, co vlastně jí a co ho trápilo. Byla z toho moc milá konverzace, na jejímž konci jsme se domluvili, že přestože jeho jídelníček není vůbec podle Jíme Jinak, tak to stojí za zveřejnění. Je to totiž důkaz, že našemu tělu stačí málo, aby i po letech začalo zase fungovat a zdraví se zásadně zlepšilo. Tady je zkušenost pana Václava se změnou jídelníčku:

Nejdřív žlučník, pak ucpané žlučovody

“Jezdil jsem 20 let jako steward na lůžkovém voze po celé Evropě
a na dlouhých cestách do Moskvy nebo Sofie jsem neměl jinou možnost než konzumovat, co se dalo, tedy i uzeniny a konzervy. K tomu to neustálé “hrkání” vlaku. Dobře jsme se mohli najíst pouze na kratších tratích do Německa, Budapešti, Paříže a v Itálii.
V 50-ti letech mně vyoperovali žlučník a později se mi ucpávaly žlučovody.

Stravu jsem změnil v 68 letech

Začal jsem se zdravou výživou až v 68 letech, kdy moje potíže s trávením dosáhly vrcholu. Trápilo mne zažívání, bylo mi stále “těžko” v žaludku a měl jsem velké bolesti z kamínků v žlučovodu.
Když spolužačka Jitka viděla na školním srazu, jak se láduji práškama, koupila mi velkou a drahou knihu o zdravé výživě. Odstranil jsem následně ze svého jídelníčku veškeré uzeniny kromě krůtí šunky, začal jsem konzumovat mořské ryby, hodně zeleniny a ovoce. Jím pouze žitný chléb a žádné bílé pečivo. Po cca půl roce bolesti odešly a pokud se nedopustím dietní chyby, cítím se skvěle. Měl jsem velké štěstí, že jsem narazil na velkou empatii své kamarádky ze školních let.

Setkání 25. 9. - slavíme 15 let Jíme Jinak!Pojď se s námi potkat a pobavit! Potvrď do neděle 20.9., prosím.

Co tam bude?

Před sedmdestátkou jsem se naučil jsem se vařit

Rodina mojí změnu plně chápala, ale já nechtěl nutit manželku k dietě, když měla ráda něco zcela jiného, a naučil jsem se vařit. Moc mě to baví a zvládám podle receptů cca 30 jednodušších pokrmů beztučné stravy. Vaření se stalo  mojí velkou radostí –  je to v dnešní době nejlepší cesta, jak se najíst kvalitně. Restaurace i hotovky jsem zrušil. V září mi bude 74 let.

Posílám pár fotek, hodně už jsem jich smazal, tak jen něco málo pro ukázku. Nejsem tak ortodoxní jako vaši čtenáři, i když čočku nebo fazolovou polévku mám na jídelníčku často. Třeba to někoho inspiruje. Bude mi ctí.

Na fotkách jsou:

nové brambory s lučinou a kefír; candát s bramborem, zeleninové rizoto; víno nachystané do jeleního guláše; špenát s bramborem, krůtím párkem a vajíčkem (cibule, česnek pepř a chilli to dokonale chuťově vyladili); 2 porce brokolice s vejci na iberijském špeku vyšly dohromady na cca 40 Kč (je tam kurkuma, chilli, pepř, ostrý kečup, brokolice z obchodu za 21 Kč); fazolovou polévku (když jsem jí dělal poprvé, chilli jsem nešetřil – spálil jsem všechny bacily a navíc mi moc chutná); borůvkové knedlíky, talíř z kuřecích kousků s rýží a salátem vyšel cca na 60 Kč; no a už je nejlepší čas udělat pár sklenic leča na zimu.”

Každý krok se počítá

Jak vidíte podle fotek a popisků, k jídelníčku podle Jíme Jinak má strava pana Václava ještě daleko. Ale udělal změny, které mu pomohly – začal si vařit domácí jídlo, vynechal nejhorší potraviny (uzeniny a bílé pečivo) a přidal zeleninu. Tohle může udělat každý a rozhodně si tím pomůže. A když by potřeboval změnu větší a účinnější, tak se může inspirovat našimi jídelníčky a zbavit se i autoimunitních onemocnění a dalších vážných civilizačních chorob.