Neviditelná hranice – festivalový film č.3

A jestli si pustíš video od Tomáše, tak si připrav kapesník. On tam byl veselý, společenský, přátelský, ale když o tom druhý den mluvil, tak mu vyhrkly slzy a mě taky… Pošli stovku, někdo bude mít kde spát nebo mu dají polévku. Nebo nevyhazuj staré bundy, mikiny apod a dej to na tyhle účely, i takhle to tam lidi podporovali, že donesli oblečení nebo trvanlivé potraviny.

Díky, Gabi, je to tak, nic nemůžeme brát jako samozřejmost, zrovna dnes se jeden náš známý stal víceměně během měsíce bezdomovcem. Chystám se o tom napsat, jak bude chvilka.Měl práci, měl přítelkyni, měl být a najedou se všechno sesypalo a chtěl si vzít život, když se dostal nečekaně do dluhů a přišel o práci…. Někdy jsou to těžké zkoušky. Tak snad mu taky trochu pomůžeme.

Jo, Iron….to frčelo, když jsem byla na sřední, hrůza, co je člověkdo sebe schopen dostat….. Buďme vděční za to, že máme kde spát, co jíst a že se máme navzájem ❤️❤️❤️

No Františku, to se mi úplně zastavil dech a hrkly slzy do očí, když čtu, co ta žena řekla…. Je to smutné, jak jsme slepí a hluší, uspěchaní, jak ten systém, co jsme si tu vytvořili, je nešťastně nastavený, jak už neumíme žit v komunitách a postarat se o staré, nemocné a potřebné, jak neumíme zacázet s tím, že každý má nějaký dar a může být užitečný. Nemám na to návod, nemám řešení, ale věřím, že snaha a dobrý vůle se počítá a že každý kouruna použitá smysluplně taky pomůže. Takže DĚKUJU!!!!!❤️❤️❤️