Krevní skupina a jídelníček: mýtus, který přežil 30 let bez jediného důkazu

Odkud se vlastně vzal nápad jíst podle krevní skupiny

Teorie pochází z knihy Eat Right 4 Your Type amerického naturopata Petera D’Adama z roku 1996, který navázal na pozorování svého otce Jamese. Podle ní má každá krevní skupina (0, A, B, AB) jíst jinak, protože bílkoviny v jídle zvané lektiny se u „nesprávné” krevní skupiny mají lepit na červené krvinky, způsobovat jejich slepování (aglutinaci) a tím zánět a nemoci. Konkrétně to podle teorie vypadá takto:

• Typ 0 je „lovec” – prý nejstarší typ, potřebuje hodně masa a málo obilovin a luštěnin.
• Typ A je „zemědělec” – měl by být spíš vegetariánský.
• Typ B je „nomád” – má být ve stravě flexibilní.
• Typ AB kombinuje doporučení pro A i B.

Zní to logicky a hezky uspořádaně. Otázka je, jestli to sedí i v realitě.

Co na to říká věda

Odpověď je poměrně jednoznačná – a zajímavá i pro ty, kdo mají rádi čísla. Rozsáhlý systematický přehled publikovaný v American Journal of Clinical Nutrition prošel přes 1 400 studií a nenašel jedinou, která by přímo prokazovala zdravotní přínos stravování podle ABO krevní skupiny. O rok později, v roce 2014, se tím zabývala první velká primární studie – na téměř 1 500 lidech z Toronta. A výsledek? Adherence k jednotlivým typům diet skutečně souvisela s lepšími hodnotami cholesterolu, tlaku či inzulínu. Jenže tyto přínosy vůbec nezáležely na tom, jakou měl daný člověk krevní skupinu. Jinými slovy – dieta pomohla stejně dobře typu 0 jako typu A. Pomáhala prostě proto, že šlo o rozumnější způsob stravování, ne kvůli shodě s krví.

Zajímavost na závěr: i samotný základ teorie – že typ 0 je „nejstarší, lovecký” – neodpovídá tomu, co dnes víme z evoluční genetiky. Alela pro krevní skupinu A je předková, starší varianta systému ABO. Alela pro typ 0 vznikla naopak později, jako mutace se ztrátou funkce, až po oddělení lidské větve od šimpanzů. Typ 0 tedy rozhodně není ten „nejstarší”.

A co ty lektiny?

Lektiny samy o sobě existují a jsou opravdu přítomné v luštěninách, obilovinách i některé zelenině. Problém je jinde – většina z nich reaguje se všemi krevními skupinami stejně, takže tvrzení o „nekompatibilitě” s konkrétním typem krve nemá oporu. A navíc se velká část lektinů běžným vařením spolehlivě rozloží. Zda se lektinů máme bát či nikoli, si můžete přečíst v článku Lektiny, postrach zdravé výživy?

Párty 25. 9. - slavíme 15 let Jíme Jinak!Pojď se s námi bavit, tančit a zpívat! Mrkni, co jsme nachystali.

Co tam bude?

Proč to lidem přesto „funguje”

Tohle je možná nejdůležitější část celého vysvětlení. Doporučení podle krevní skupiny nejsou náhodná – jde vlastně o rozumné výživové změny (méně zpracovaných potravin, víc zeleniny, pravidelnost), které pomůžou v podstatě každému, ať má jakoukoliv krevní skupinu. Když se pak člověku po změně uleví, přirozeně si to spojí s tou nálepkou „konečně jím podle svého typu” – i když za výsledkem stojí něco úplně jiného.

Nejčastější mýtus: luštěniny a typ 0

Podle D’Adamovy teorie by měl typ 0 (a částečně B) luštěniny – hlavně čočku a fazole – prakticky vynechat, protože mají narušovat trávení a produkci inzulínu. V praxi ale za pocitem „luštěniny mi nedělají dobře” nestojí krevní skupina. Mnohem častěji jde o to, že je člověk neumí správně připravit. (Pokud nevíte, mrkněte na článek Jak uvařit luštěniny, aby byly měkké.)

Tělo si na luštěniny potřebuje zvyknout, pokud jste je běžně předtím nejedli, stejně jako na cokoliv jiného – a u naprosté většiny lidí se trávení výrazně zlepší, jakmile začnou s přípravou zacházet správně a zvykne si váš mikrobiom, kterému udělají rozhodně dobře.

Co si z toho tedy odnést

Individuální rozdíly ve stravování určitě existují – jen nemají nic společného s krevní skupinou. Roli hraje spíš to, jak kdo tráví, jakou má pohybovou aktivitu, jaké zdravotní téma zrovna řeší, jak reaguje na konkrétní potraviny. To jsou ty skutečné signály, na které má smysl se ladit.

Přesně tohle je i filozofie Jíme Jinak: nedržet se cizí šablony, ale naslouchat vlastnímu tělu. Každé jedno jídlo se počítá – a není třeba nic dělat na 100 %.

Pokud vás tedy příště přemluví kolegyně, že „musíte” jíst maso kvůli krevní skupině, klidně jí to celé vysvětlete u oběda. A pak si dejte klidně čočku – ať máte krevní skupinu jakoukoliv. 

Koneckonců můj muž Roman a tři mé kamarádky jsou nulka a omezení nebo vynechání masa jim všem prospělo. Z některých jsou spokojení vegani, krevní skupině 0 navrzdory

Zdroje:

• Cusack L, De Buck E, Compernolle V, Vandekerckhove P. Blood type diets lack supporting evidence: a systematic review. American Journal of Clinical Nutrition, 2013.
• Wang J, García-Bailo B, Nielsen DE, El-Sohemy A. ABO Genotype, ‘Blood-Type’ Diet and Cardiometabolic Risk Factors. PLOS ONE, 2014.
• Ségurel L. et al. The ABO blood group is a trans-species polymorphism in primates. PNAS, 2012.