Tři králové a purpurové vykuřování

Den světel

Den před Třemi králi se nazýval Svatvečer svíček nebo také den světel. V předvečer svátku pak bylo zvykem věštit. Říkalo se, že je-li noc před Třemi králi hvězdná, narodí se beránci, býčci, kozlíci a chlapci.  Také bylo zvykem psát na veřeje domů a chlévů svěcenou křídou letopočet a královské iniciály. Svěcenou křídu lidé získávali v kostelích, kam před svátkem donesli k posvěcení svíčky, křídu, vodu, síru a podle krajových zvyklostí i různé další předměty. Žehnala se třeba jablka, víno a chléb. Jablka a chléb proto, aby se lidé i zvířata ochránili před dávením. Svěcenou křídou se psalo na dveře, vodou se léčilo nebo žehnalo, sírou se dezinfikovala stavení a chlévy. Malé svíčky se používaly jako hromničky a velké se žehnaly na svatoblažejské požehnání. To se zkřížily dvě svíce a přiložily ze dvou stran ke krku věřícího jako prevence proti bolení v krku.  

Tři králové

V křesťanských dobách se tento den slavil jako svátek Zjevení Páně. Je to také den Ježíšova pokřtění. Hospodáři v tento den slavili začátek dalšího hospodářského roku a podle počasí, které panovalo 6.1. se odhadovalo, jaká bude úroda, jak se bude celkově v novém roce dařit.

Čeládka propuštěná na Štěpána se vracela do domu hospodáře a čekala je tam slavnostní večeře podobná té štědrovečerní. I zvyky se podobaly těm štědrovečerním – krájelo se jablíčko, pouštěly se svíčky po vodě apod. Hospodář vytáhl z trámu u stropu nůž, na který byl z jedné strany přivázaný kus chleba a z druhé kus vánočky. Když chléb zrezivěl na straně s vánočkou, hrozil nedostatek pšenice. Když na straně s chlebem, byl to důvod k obavě o dostatek žita. Pokud byla střenka čistá, měl být dostatek všeho obilí.

My jsme tradiční tříkrálové stolování i košíček k posvěcení do kostela vyfotili v kouřimském skanzenu. Včetně nože zapíchnutého v trámu vedle obráceně zavěšeného vánočního stromečku, jak bylo dříve zvykem.

Na Tři krále se také odstrojoval stromeček a jeho spálení se využilo k vaření voňavého čaje. Kdopak si dnes ještě může zatopit s vánočním stromečkem? Všechny se teď válí u popelnic…

K+M+B+ 2019

Při koledách psali tento nápis na dveře svěcenou křídou sami Tři králové. Koledovalo se od svátku svatého Štěpána až do Tří králů. A co že ta písmenka znamenají?

Původně se psalo C+M+B+, což je zkrácené Christus mansionem benedicat, čili latinsky Kristus ať obydlí žehná. Věřilo se, že pod svěcenou křídou napsaným nápisem neprojde žádná zlá moc dovnitř do domu. Ta tři znaménka mezi písmeny nejsou plus, nýbrž křížky, které symbolizují svatou trojici – Otce, Syna a Ducha Svatého.

Pozdější tradice byla psát K+M+B+. K jako Kašpar, M jako Melichar, B jako Baltazar. Tito tři mudrci nesli Ježíškovi do Betléma dary v podobě zlata, kadidla a myrhy, vzácné to dary.

Párty 25. 9. - slavíme 15 let Jíme Jinak!Pojď se s námi bavit, tančit a zpívat! Mrkni, co jsme nachystali.

Co tam bude?

Voničková purpura na vykuřování

Mezi Štědrým dnem a Třemi králi je dvanáct posvátných nocí. To byla doba vhodná i na vykuřování domácností. Kadidlem se právě na Tři Krále vykuřovala stavení i chlévy, aby byly ochráněny před nemocemi a zlými duchy.

Na purpuru, která se nechala doutnat na uhlí nebo suchém choroši, se sbíraly bylinky už v srpnu. Ve svátek Nanebevzetí Panny Marie (15.8.) se sbíralo devatero kvítí, které se nasušilo a poté se mísilo s vonnými pryskyřicemi.

Vykuřování na Tři krále mělo vyčistit domov od událostí z minulého roku a ochránit obydlí. Všimněte si, že na fotce má jeden ze tří králů v ruce kadidelnici, kterou se tento rituál prováděl a v kostelích provádí doposud.

Jak jsme slyšeli včera ve skanzenu, dříve se stavení chodila vykuřovat pravidelně každý měsíc. Lidé velmi dbali o to, aby byl jejich domov čistý. Ale úplně v jiném smyslu, než to dnes vnímáme my.

Náš vykuřovací rituál

Holky byly nadšené a chtěly okamžitě něco z nově nabitých informací uplatnit v praxi. Tak jsme ve skanzenu namíchaly a zakoupily bylinky a pryskyřice, abychom hned po návratu mohly uspořádat pořádnou očistu našeho domova. Měla jsem to v plánu už dávno, od stěhování jsem vykuřovala domov jen jednou. A teď tu byla ještě speciální tříkrálová příležitost!

Roztopily jsme namíchanou směs a zahájily zcela spontánní rituál. Vůně bylin a kadidla přilákala i manžela, který opustil počítač a přišel se podívat, co to provádíme.Musel na nás být zajímavý pohled. Děvčata pojala rituál po svém. Já nesla v kuchyňské chňapce hrnec s doutnající směsí bylin a hlásila jsem očistné mantry pro každou místnost: “V tomto pokoji čistíme prostor, aby se tu dobře spalo a měli jsme dobré sny.” “V této spíži nechť nám zásoby dlouho vydrží, nekazí se a nejdou nám na ně moly.” Za mnou pochodovala starší dcera s tibetskou mísou, do které pravidelně bouchala, přidávala vlastní věty a k tomu zpívala něco jako Óm. Poslední v řadě šla mladší dcera, která si vzala k ruce egyptskou sošku kočky a hlavu Nefertiti. Prospěvovala si vlastní očistnou melodii, něco jako indické zpěvy.

Děvčata na závěr nachystala křeslo pro ducha domu, zapálila svíčku, prostřela něco jako oltáříček. Přivolala otce k seznámení s duchem domu. A tak jsme se duchovi konečně představili a poprosili jsme ho, aby chránil nás i dům, ve kterém žijeme.

Večer jsme ještě vyrazili na úžasný tříkrálový koncert. A když jsme se vrátili domů, cítili jsme, jak to doma krásně voní po pryskyřici a bylinách.

Ráno to byl můj muž, kdo přihřál bylinky v hrnci a opět je nechal rozvonět. Do kuchyně mě tedy vlákala nikoli vůně melty nebo miso polévky, ale voničková purpura. Nadchla nás mnohem víc než klasická kupovaná, kterou máme také rádi.

Slavíte Tři krále? Pálíte purpuru? Vykuřujete?

Tak takhle jsme letos Tři krále oslavili my. Tradičně ve skanzenu a zcela netradičně doma.

A jak to máte vy? Slavíte Tři Krále? Chodí u vás koledníci? Vykuřujete někdy domácnost? Obnovujete nějaké tradice nebo zavádíte svoje?