Nastala zima a výběr ovoce, které se dá uskladnit se zúžil na hrušky a jablka. Jeden z receptů, které jsme pro vás vymyslely je hruškový puding. Samozřejmě zdravý, bezlepkový, bez mléka, bez cukru, vhodný i pro malé děti. Dá se podávat jako vychladlý už ztuhlý, jen pokapaný sladěnkou, ale ještě lepší je za tepla, což v chladných dnech určitě oceníte.

Základní informace

Pudink je lehké zdravé  a rychlé občerstvení. Případně  svačinka, kterou můžete dát do plastové krabičky s sebou dětem do školy či na výlet. V létě můžeme pudink nechat zchladit v lednici, pak vyklopit na talířek a zdobit čerstvým ovocem jako na obrázku. V zimě můžeme podávat teplý a zdobit rozvařeným ovocem, karobovou čokoládou, oříšky apod. Nebo prostě podávat jen tak, je dobrý i úplně samotný teplý, právě dovařený.

Ingredience (asi 4 porce )

  • 3 větší hrušky
  • hrst rozinek, pokud hrušky jsou málo sladké tak klidně víc
  • Půl litru ovesného mléka (nebo jiného rostlinného, může být i sušené naředěné vodou)
  • asi deci vody
  • špetka soli
  • 8-10 lžic kukuřičného škrobu
  • sladěnka na ozdobení, nebo datlový sirup

Postup

Očištěné a pouze vykrojené hrušky nakrájíme na kusy a dáme do hrnce s deci vody.  Opereme rozinky na sítku pod tekoucí vodou a přidáme ke hruškám spolu se  špetičkou soli pro zvýraznění sladké chuti ( sůl v tomto případě pomůže vytáhnout z ovoce sladkou chuť). Přivedeme k varu a na mírném plameni dusíme pod pokličkou cca 20 minut. Mezi tím rozmícháme metličkou studené ovesné mléko s 8 – 10 lžícemi kukuřičného škrobu (případně rozmícháme sušené mléko s troškou horké vody a doředíme studenou). Když jsou hrušky dostatečně rozvařené, rozmixujeme obsah hrnce ponorným mixérem do hladka.  Vlijeme do hrnce směs mléka s kukuřičným škrobem a za stálého míchání ještě 5 minut povaříme.  Hotový pudink vlijeme do mističek a zchladlý skladujeme v lednici. Podáváme buď teplý, nebo studený ozdobený naředěnou sladěnkou 1:1 s teplou vodou.

Praktické

Pokud se nám zdá pudink příliš řídký, rozředíme si ještě lžíci škrobu v malém množství studené vody a přidáme ho do hrnce a opět povaříme. V obráceném případě naředíme pudink vodou. Pudink už nám v chladu o mnoho víc neztuhne, proto si připravte kaši tak hustou, jak hustý a pevný chcete mít výsledný pudink.

Obměna

Můžete udělat pudink jen z hrušek, nebo zkombinovat různé zbytky ovoce, které už vadne a je potřeba je zlikvidovat. Nikdy však nepoužíváme ovoce nahnilé či plesnivé!

46 komentářů. Jak to vidíte vy? Napište komentář.

  1. Nemáte prosím recept na ovesné mléko ze soyabelly? Nebo nějaké jiné(ze syabelly), ze kterého udělám pudink? Moc děkuji

    • já vařím nejraději z 30g rýže a 30g kokosu/mandlí, špetky soli, 1l vody. Namočím (přes noc) nebo nenamočím, když nestíhám. Soyabella přivede k varu, rozmixuje, asi 20min vaří. Materiál zůstane v sítku, zbytek je mléko. Když jsem dělala bez stroje – vařila jsem (aspoň těch 20min), rozmixovala a přecedila přes plínu (po vychladnutí jsem vymačkala). Ale je to řídké mléko – to teprv zahušťuju puding.práškem. Tady se občas jako „puding“ rozumí mléko husté jako výsledný puding (pak by se dávalo suchých ingrediencí víc).

  2. nemám slov, proste WAU… som rád, že vznikajú takéto stránky o inom varení… DRŽÍM PALCE? NECH SA DARÍ

  3. Dobrýd den. Velmi mě zajímá Vaše negativní hodnocení kukuřičného sirupu. Už deset let mám bezlep.dietu, doma jíme bez cukru, bez mléka, bez lepku všichni pospolně, máme dvě malé děti. A používám výhradně kukuřičný sirup do buchet atd. Máte nějaký tip, čím to podložit, že kukuřičný sirup se chová stejně jako jednoduchý cukr? Kdžy koukám např na stránky countrylifu, pak cituji „Kukuřičný sirup je přírodním sladidlem, které díky svému složení a nižšímu glykemickému indexu nezatěžuje slinivku. Oproti běžnému cukru nepřekyseluje žaludek (má vyšší pH) a nepřispívá k vyplavování některých minerálů z lidského organismu.“ Díky Kristýna

  4. Dobrý den, já stále „řeším“ ty kaše – můžu dělak kukuřičnou kaši z polohrubé kukuřičné mouky nebo z instantní polenty? Jaký je výživový rozdíl mezi polentou , instantní polentou a kukuřičnou moukou? Děkuji, H.

  5. Dobrý den, mám jen dotaz, od kolika měsiců/let je možno podávat ten hruškový pudink? Dcerce je 10 měsíců a trochu si někdy nevím rady se svačinkami a s tím, kolik toho vlastně má za den sníst….ještě ji kojím, takže mezi hlavními jídly dostává i mléko ode mě. Děkuji za odpověď 🙂

    • Dobrý den, záleží jak dcerku stravujete. Do roka by ideálně mělo být kojení největší částí její stravy a mezi kojením se zařazují nejdřív zeleninové, pak obilno -zeleninové příkrmy, samozřejmě bez lepku. Ovoce se doporučuje dávat jen v malé míře,nebo vůbec, ideálně pouze napařené, syrové vůbec. Hruškový puding se mi zdá moc ingrediencí na tak malé dítě, pokud tedy už nebaští jogurty a pribiňáky, to by pak byla spíše změna k lepšímu 🙂
      Pokud dcerku stravujete zdravě, zatím si vystačí hlavně s kojením a jen jednoduchými kašičkami a polévkami z jáhel, rýže, kukuřice a zeleniny. Děti v tomhle věku nemají ještě moc vyvinuté chutě a jídlo je spíše zajímá ze zvědavosti. Zkuste holčičce dát napařenou mrkev, nebo petržel, je to úžasné na cumlání a ještě i něco sní a může si to sama držet.
      Můj syn do roka stejně nic nechtěl a byl téměř výhradně kojený a rozjedl se až po roce a půl. Hruškový puding bych asi zařadila od roka a půl.

      • Dobrý den, moc děkuji za odpověď. Já sama teď začínám „jíst jinak“, takže ještě tápu ( předtím jsem si myslela, že jím zdravě ), ale dcera jí opravdu to, co jste uvedla a kojím ji ještě často, kolikrát i místo oběda nebo večeře a v noci (to známe asi všechny 😀 ). Takže hruškový pudink si dám já 😉

        • Milá Barboro, výborná volba, puding je pro Vás jako pro maminku určitě důležitější a vhodnější, než pro dcerku. Jsem opravdu moc ráda, že dcerku stále kojíte a krmíte malou správně. Kojení klidně může nahradit oběd, večeři i klidně všechny jídla, je to nejdokonalejší strava pro naše maličké, takže neposlouchejte rady, že do roka to stačí. Pokud kojit můžete, vydržte alespoň ještě půl rok až rok. Jak psala Eva, nelámejte si hlavu s množstvím jídla, dcerka sama ví, co potřebuje. Mně syn dlouho skoro všechno odmítal, nebo snědl 2-3 mini lžičky a rozjedl se, až když prostě chtěl, teď spíš žere než jí :-). A ty prokojené noci mám v živé paměti, ale s láskou na ně vzpomínám. Kojení má ještě jednu výhodu, když vám dítko onemocní a odmítá i pít, kojení většinou neodmítá, tak nemusíte řešit dehydrataci, výživu, kapačky…

    • Milá Barboro, Vaše dcerka je ještě maličká a navíc kojená, takže si nemusíte zas tak lámat hlavu s množství jídla. Ona si vše potřebné vezme od Vás, spíš je otázka, zda Vy jíte dobře, aby tvorba kvalitního mateřského mléka nešla na úkor Vašich zásob minerálů, bílkoviny atd. O ni se při kojení vůbec obávat namusíte. Takhle malé děti si samy určují, kolik toho zrovna potřebují sníst a kojením si doplňují, co ve stravě nebylo. Jak sama poznáte, také se množství jídla v tomto věku u dětí mění, někdy jsou to mravenčí porce, pak zas v rámci růstu baští, že se nestačíte divit, pak zas útlum…atd. V 10ti měsících Vaší dcerce ke kojení bohatě stačí nesolené vařené obiloviny (formou rozvařené kaše, případně přepasírované, pokud ještě neumí kousat nebo i zrna, pokud už má zoubky a poradí si s tím), uvařené či napařené zeleniny (opět buď jako pyré nebo klidně formou polévky, vše bez soli a bez koření), můžeme obilovinu a zeleninu i kombinovat (polévka ze zeleniny a obiloviny, obilná kaše se zeleninou). Teď v zimě jí určitě nedávajte zeleninu syrovou a ovoce nechte na léto, teď jí k ničemu není, nepotřebuje ho. Jako svačinka by tedy mělo postačit dát třeba do ručičky napařenou mrkev nebo pár lžiček jáhlové kaše apod. Takhle malé děti ani neocení pestrost chutí, pro ně je dostatečně zajímavá a nová už jen chuť uvařené mrkve. Postupně ji rozšiřujte repertoár zeleniny o (petržel, celer, dýni, květák, kapustu, cibuli). Až začnete s ovocem, což doporučujeme tak od 1 roku a ideálně až v teplých měsících, tak raději také tepelně upravené, ale opět stačí vzít jablíčko či hrušku, později meruňku a švestku, a jen povařit, podusit nebo napařit. Žádný sukr ani koření není třeba.

  6. Moc děkuji za vyčerpávající odpověď. Já si myslím, že dcerka léčbu nepotřebuje – jen vidím, že změna stravy má nějaký dopad… průjem nemá, jen je to jiné a myslím, že ji to ani neobtěžuje.Celozrnné pečivo, tak jak ho známe z obchodu je podle mně úplně zbytečné kupovat – to už můžu zůstat u levnějšího bílého, kdybych teda chtěla jíst pečivo… musím se přiznat, že vegetariáni nejsme a pečivo taky jíme – ale od doby, co pročítám vaše stránky, tyto potraviny jíme mnohem méně – přidali jsme hodně luštěnin, obilovin a zeleniny… a cítíme se mnohem lépe. Hodně věcí mě zajímá a hodně věcí ve stravování jsme změnili…

  7. Já jsem se dostala do debaty s kamarádkami, které mi tvrdí, že celozrnné věci dětem škodí. Že odírají střeva – to se mi nezdá… a že mají movc vlákniny – že dětská střeva ji nezvládají zpracovat… na tom něco může být – protože malá má teď docela hodně větry a častější a řidší stolici – omlouvám se, že to tady tak podrobně popisuji, ale ohleduplněji to nejde – jedná se o 18 měs. dítě. Ony teda mluvily o pečivu, které malé stejně nedávám, ale když tak nad tím přemýšlím, tak přece obiloviny jsou taky celozrnné nebo ne? Opět předem děkuji za odpověď 🙂

    • To co říkají vaše kamarádky je pravda, ale pouze částečná a vyjmutá z kontextu, můj doktor mě na to také v poradně upozorňoval a tak jsem zjišťovala, proč to tak je. Velmi malým dětem opravdu nesvědčí celozrnné pečivo a to proto, že ono ve výsledku není celozrnné. Není vyrobené z celého pouze namletého zrna, ale převážně z bílé mouky a pak obohacené otrubami, obarvené na tmavo, aby budilo dojem, že je pečené z tmavé mouky a občas je do něj přidáno nějaké semínko. To je také hlavní důvod, proč se pečivu i celozrnnému vyhýbáme. Bohužel dnešní vymílání bílé mouky už probíhá pouze ve válcových mlýnech a tam se otruby vymílají takovým způsobem, že z nich vzniknou malé ostré špičaté kousky. Když pak malé dítě sní takový rohlík, přidané otruby opravdu velmi poškozují jeho střevo, protože se chovají jako jehličky a narušují jemnou střevní sliznici. Není to tedy tím, že by měli moc vlákniny, ale přidanými otrubami. Opět místo celého, dokonale přírodou vymyšleného celého zrna je použita jen jeho půlka (bílá mouka), která je pak obohacená o už odebranou vlákninu.
      Co se týče celozrnných výrobků jako je celozrnná rýže, oves, kukuřice, ječmen… nemusíte se obávat, tam je slupka přirozenou součástí celého zrna a je velmi dobře stravitelné i pro malé děti.
      Stolici klidně můžeme řešit, je to přirozená součást a právě na ní se pozná, jestli se dobře stravujeme. To že má vaše dcerka řidší stolici a více větry může být i zvykání si na novou stravu, nevím jestli je na této od narození, nebo až poslední dobou. Také třeba ještě neumí úplně strávit složité cukry a chvilku bude trvat, než se tělo přeprogramuje. Děti bohužel geneticky dědí i oslabení svých rodičů a můj syn, i když byl od narození na jiné stravě, měl také řidší stolici. Zdědil po mě slabší tenké střevo a ani zdravá strava to nevyřešila. Řešila jsem to s paní doktorkou Strnadelovou a pomocí homeopatie a čínských bylinek se stolice upravila.

  8. Ještě mám dotaz ohledně kaší – vím, že nejsou úplně vhodné ty, které jsou vyrobeny extruzí – instantní – ale nerozumím proč? Nevím, co je extruze…? Prosím, jestli mi to můžete vysvětlit 🙂 Děkuji

    • Instatní kaše a vše vyrobené extruzí si dát občas nevadí, ale pravidelně snídat instantní kaši už zdravé nebude. Extruze je vlastně vytlačování a probíhá to tak, že za pomocí tlaku a tepla je zrno roztaveno a vytlačeno (extrudováno). To se pak po ochlazení nakrájí, rozdrtí, nebo vylisuje do konečného výrobku. (kaše, křupky…) A proč to vadí? Protože to původní celistvé zrno, které obsahuje i klíček a tím pádem energii, vitalitu života je tímto procesem zničeno. Ještě nás to jako hmota nasytí, ale vitální energii už nám to nedokáže dát. Proto vždy, když je na výběr, celé zrno je ten nejlepší výběr, pak vločky, pokud jsou čerstvé, to je jen rozmáčknuté zrno, pak nahrubo pomleté a upravené obiloviny (bulgur, kuskus) a nejméně kvalitní je mouka a pak extrudované výrobky… Ale pořád jsou lepší, než klasické pečivo a bílá mouka. Někdy prostě člověk musí volit menší zlo. U nás instantní kaši vaří někdy ráno tatínek, když nestíhá , nebo si jí beru na cesty, nebo když snídáme v hotelu. To jsem radši, když má instantní kaši, než bílé pečivo. Doufám, že je to srozumitelné?

      • Moc děkuji, srozumitelnější už to být nemůže 🙂 Krásně vysvětleno 🙂 Jsem ráda, že se vás můžu ptát… Už od pohledu je jasné, že zrno je zrno a proti instantnímu výrobku nemůže být stejně kvalitní. Já jsem malé dávala instntní kaše (Hami), ale přešla jsem na domácí vařené – rvalo jí, než jim přišla na chuť (kvůli cukru – slad přece jenchutná jinak), ale už si zvykla a baští kaše všeho druhu… a já taky 🙂

  9. Dobrý večer, prosím o zodpovězení dotazu týkajícího se obilného mléka – podle toho, co jsem si přečetla jsem pochopila, že se může dávat jako umělé mléko miminkům, když matka nekojí, ale jak je to s bílkovinami, které jsou důležité pro růst svalové hmoty? Ty asi v obilovinách nejsou…? Já naštěstí kojím, ale přemýšlela jsem nad tím… jinak se mi obilné mléko jeví jako lepší varianta náhradního mléka, pokud se nekojí. Děkuji H.

    • Obilné mléko určitě lepší alternativa, než mléko umělé (zpracované kravské), když maminka nemůže kojit. První se vyrábí z rýže, ovsa, krup, nebo jáhel, mořských řas, z mandlí a sezamového semínka, později i z fazolí adzuki. I obilí obsahuje hodně bílkovin a další bílkoviny obsahují mořské řasy a vždy je v obilném mléku i trochu semínek, nebo mandlí, které jsou bílkovinami nabité. Co se týče potřeby bílkovin, je u nás hodně nadhodnocená a málokdo ví, že jejich nadbytek, nám škodí mnohem více, než mírný nedostatek. Třeba kráva, nebo kůň se živí pouze trávou, senem a obilím a bílkovin má dostatek.

      • Děkuji za odpověď, já jsem tušila, že to tak nějak bude…:-) Jen k těm zvířátkům – oni nežijí tak dlouho jako člověk, tak jim ty jejich bíkoviny vystačí…

        • Děkujeme za dotazy, třeba budou i pro někoho jiného zajímavé. S těmi zvířátky vám musím trochu oponovat. Slon se běžně dožívá 50-70 let, podobně jako člověk se může dožít i 85let. Kůň se také dožívá kolem 30 i více let. Želva sloní i 185 let. Není to tak, že zvířatům bílkoviny vystačí na kratší život vystačí. V těle se neustále obměňuje spousty buněk a proto potřebujeme mít bílkovinu na obnovu a u dětí a mláďat na růst, stejně jako zvířata každý den. Se svými zásobami by jsme si vystačili sotva pár měsíců, stejně jako zvířata, proto jí čerpáme z toho, co sníme.
          Všechny tyto zvířata spojuje to, že jsou vegetariáni, živí se trávou, senem, ovocem a obilnými zrny. Nemají žádný speciální přísun bílkovin ve formě masa, mléčných výrobků ani luštěnin a mají bílkovin dostatek. Berou si bílkoviny z obilných zrn, ze sena a trávy, semínek, které jí obsahují dostatečné množství. Příroda to vymyslela dokonale, pro každého je dost, co přirozeně roste. Jen my jsme podlehli masnému a mléčnému průmyslu, že musíme mít dostatek bílkovin a oni dostatek odběratelů, aby své nadbytky mohli prodat. Potřeba bílkovin je v naší společnosti zbytečně nadhodnocená a proto také umíráme předčasně na civilizační nemoci. Nadbytek bílkovin nám opravdu škodí mnohem více, než mírný nedostatek.
          Ono to není tak, že když sníte nějakou bílkovinu, tak se vám z toho udělá ta vaše. Bílkoviny se nejdřív musí rozložit na aminokyseliny a z těch se znovu poskládá lidská bílkovina. Bílkoviny se tvoří z aminokyselin a ty esenciální (je jich 9 druhů a tělo si je neumí vyrobit, ani uskladnit) čerpá právě z potravy. Stačí když jedno jídlo denně obsahuje obilovinu, malé množství luštěnin a zeleninu a máte dost bílkovin na celý den.

  10. Předpokládám, že o vánocích se uvedete do klidu a nebudete trávit čas odpovídáním na otázky :-), ale kdybyste přece jen nudou nevěděly, co dělat, můžete mi napsat odpověď: můj dotaz se týká ovesné kaše – je vhodná jen jako snídaně nebo ji můžu 18m dítěti dávat i jako večeři…? Předem děkuji za odpověď a PŘEJI KRÁSNÉ A KLINÉ VÁNOCE 🙂

    • Ovesná kaše, myslíte ovesné vločky uvařené s vodou na kaši? Hodí se jak ke snídani, tak klidně i k večeři, pokud vám to dítě bude jíst. Asi bych jí ráno udělala třeba na sladko – se sladěnkou a třeba i mandlovým máslem a k večeři na slano s rozdušenou zeleninou, aby byla změna. Jen si myslím, že je škoda používat jen jednu obilovinu, když jich máme tolik. Co jáhly, rýže, pohanka? Všechno se dá rozvařit na kaši, nebo i vzájemně kombinovat. A pro malé dítě stačí jednoduchá strava, asi bych se snažila používat více těch bezlepkových a kaše bych střídala, lepku máme kolem sebe i tak až příliš.

      • Děkuji, však já jí dávám i ostatní kaše, jen mě zajímala konkrétně ovesná, jestli se hodí k večeři. Nějak mám zafixováno, že se má jen snídat 🙂

        • Můj názor je, že je to jedno. K snídani se hodí výtečně, protože se dobře tráví, obsahuje složité sacharidy, které se odbourávají pomalu, takže poskytne vyrovnanou energii na celé dopoledne. Ale pokud byl k obědu kompletní talíř (obilovina, bílkovina a tepelně upravená zelenina), může být kaše klidně i k večeři.

  11. Dobrý den, chci se ještě zeptat na kukuřičnou kaši Mišutka… to asi s kukuřicí už moc společného nemá, že? Děkuji, Hanka

    • Ona už se snad ani nevyrábí. Pokud se nepletu, je k sehnání instantní kukuřičná kaše od Country lifu a Nominy, které jsou bez cukru a mléka. Je to dobrý pomocník při zahušťování polévek nebo rychlá první pomoc na cestách apod. Ale obecně instantní kaše jsou prostě extrudáty a vařené obilí je holt vařené obilí 🙂 Ani tak nejde o to, že by Mišutka a spol. nebyli z kukuřice (i když vždycky je dobré se podívat na složení, vždy mě překvapí, že např. amarantové těstoviny jsou hlavně ze pšeníce apod.), jako spíš o techniku zpracování, která právě není tak úplně ideální a je dost vzdálená tomu, když si obilovinu sami uvaříme.

      • Děkuji za odpověď, mišutka se vyrábí – viděla jsem ji v obchodě. Jsou výrobky z kukuřice výživově přínosné?- polenta, kukuřičná mouka…kromě kukuřice ve formě zrna. Ano,vařená kukuřice je fajn, ale chci zahustit polévku, udělat knedlík, kaši… a použít něco kukuřičného 🙂 Je to tak, že se „jen najím…“ a nebo jsem si tím dodala i nějaké ty blahodárné látky…? Když už jste naťukla ty těstoviny, co říkáte na těstoviny ze semolinové mouky?

        • O kukuřici se říká, že kdo ji jí, má radost v duši. Kukuřice je bezlepková obilovina, plná minerálních látek. Podle čínské medicíny příznivě působí na srdce a na ledviny, pomáhá při otocích nohou. Kukuřičná mouka a výrobky z ní jsou proto v pořádku, klidně si je dopřávejte. Jen dejte pozor na kukuřičný sirup, ten se v těle chová hůře, než cukr. Semolina je mouka z tvrdé pšenice, předpokládám, že výrobky z ní, budou z bílé, vymleté mouky, takže tu nemohu doporučit.

          • Můžete prosím uvést, jak se tedy chová v těle kukuřičný sirup? Manžel koupil dětem v dobrém úmyslu bio lízátka z kukuřičného sirupu, tušila jsem, že to nebude to pravé, tak hledám bližší informace. Děkuji.

            • Kukuřičný sirup je jednoduchý cukr, takže se chová jako cukr. Zbytečně stimuluje slinivku a krade z těla minerály. Lepší je děti neučit na sladkosti, ale když budou mít občas tohle lízátko, je to zase menší zlo, než běžné z obchodu.

  12. Tu poslední větu jsem nemyslela na vás, ale obecně. Často se nám stává, že se maminky dočtou, že pohanka se smí dávat až od 1,5roku. To je pravda a je to z hlediska energií, pohanka je nejvíc zahřívací obilovina, která se proto dává až větším dětem, tolik má v sobě energie. Jenže pokud běžně dávají dětem maso, které je proti pohance mnohem větší extrém, mohou pohanku dávat klidně od roka.

  13. A máte ho v bio kvalitě? Na tom to není. Možná když je vyráběný komerčně obsahuje přídavné látky, které děti nesmí. Ale pokud někdo dává běžný – rafinovaný cukr, nebo cukrovinky, tak tohle fakt řešit nemusí.

    • Jak vidím, asi momentálně obě píšeme… 🙂 já jsem ho ještě nekoupila, ale u nás ve městě ani v nejbližších větších městech nejsou obchody se zdravou výživou – jen takové menší, kde jsou základní věci a nic moc výběr – právě suroviny, které vy uvádíte v receptech většinou nemají…, ale paní byla dneska nemocná, tak až tam bude, zeptám se jí třeba mi něco objedná…

  14. Chválím vás s ovesnou kaší, že jste si jí dala s malou. Slovníček snad brzy bude, jen času je málo. Co se týče sladění, rýžový slad se mi zdá chuťově lepší, možná je ten ječný sladší, to nevím, nesrovnávala jsem to. Nikde jsem nenašla informaci, že datlový sirup až od 3 let? Kde jste to četla? My ho používali ze začátku, je hodně sladký, ale teď, když mi už přijdou běžné sladkosti přeslazené si už vystačíme se sladěnkou. Pozor ale, je to sirup, sice je to lepší než cukr, ale sirupy obsahují také jednoduché cukry, kterým se snažíme vyhýbat, takže jen s mírou a občas.

    • Četla jsem to na lahvičce – datlový sirup. Možná ho občas dám, ale zatím ho kupovat nebudu a zkusím jen rýžový slad… Přeji pěkný víkend… H.

      • Ještě přece jen otázečka – četla jsem si recept na obilné mléko – obsahuje vápník? tuším, že tam bude v podobě řasy kombu… ? Nevím ale, jestli ji v našem okolí seženu… 🙁

        • Vápník obsahují všechny obiloviny, lušteniny i semínka v dostatečném množství. Naše děti jsou tomu důkazem, nikdy nedostaly žádné mléčné výrobky a dle rozboru krve mají všeho dost. Nevím jaký máte recept na obilné mléko, ale nebojte se, vápníku tam bude dost. Kráva ani kůň nepijí mléko a mají vápníku dostatek jen z trávy a zrní. Ta řasa je tam kvůli minerálům a také protože je zásadotvorná, lze to i připravit bez ní. Nemám zkušenost s nákupem zdravých potravin po internetu, ale vím, že si to pár lidí, co bydlí mimo větší město chválilo, tak třeba by to byla cesta, jak sehnat u vás nedostupné potraviny.

  15. Chystám se zvařit tento dezertí jako svačinku pro dcerku – jestli to teda sní… ona moc není na nové chutě, ale snad nepohrdne a časem si zvykne…
    Mám dotázek týkající se mléka – ovesné, jiné rostlinné – můžu použít např. Zajíce? Je tam plno jiných přísad kromě té hlavní složky… zaraží mě, že je na něm uvedeno: Nevhodné pro děti do 3let. Jaké tedy mléko mám pořídit… Zajíc má vhodné pro děti jen rýžové.děkuji

    • Děti milují sladké chutě a záleží jen na nás, jestli je naučíme na přeslazené umělé průmyslové potraviny, nebo na přirozeně sladké ovoce, obilné kaše, zdravé dezerty. Není důvod, proč by jí to nemělo chutnat, sladké to je.
      S tím sušeným mlékem Zajíc je to problém, obsahuje hodně přísad a ty opravdu nejsou pro děti vhodné. My běžně používáme ovesné mléko z DM, je tekuté a myslím, že jsem na něm nenašla nic zásadně závadného. Pokud chcete mléko úplně zdravé, zkuste si uvařit obilné, nebo mandlové. Povaříte asi 5min 10ks vyloupaných mandlí se šálkem vody a rozmixujete do hladka. Dá se pít jak je, nebo dosladit sladěnkou a nebo použít na puding, jen zvětšit dávku.

      • Já jsem malé vyzkoušela dát pařená jablíčka – nejedla, ovesnou kaši – nejedla, ale nechce ani jídla, na která je zvyklá – asi se něco děje… Ale myslím, že časem, když vytrvám, přijde na chuť novým jídlům… Podotýkám, že jsem docela přísná – přislazuji minimálně a asi jen poledních pár týdnů, žádné sušenky, lipánky apod…., takže dcerka není rozmlsaná…

        • A kolik je malé? Důležité je vytrvat a nedávat jí místo toho něco jiného. A také to jíst také. Dokud jsme malému vařila zdravě a sama jedla něco jiného, tak chtěl to moje. Dítě mě donutilo být důsledná a dneska už jinak jíst nechci. Ovesnou kaši můžete pokapat sladěnkou.
          Máte pravdu, jídla, která u nás nenajdete, nejsou vhodná a s tím sójovým masem jste to věděla dobře.
          Dotazů i mailů je mraky, ale samé pozitivní, což je moc příjemné i když nám to zabírá všechen čas. Budeme muset udělat slovníček surovin.

          • Slovníček surovin by byl úplně SUPER :-))) To byste si určitě by ubylo i těch dotazů… Malé je 18měsíců. Snažím se být důsledná – dnes jsem si ke snídani udělal ovesnou kaši a jedla ji se mnou…. 🙂 Koupila jsem rýžový slad – složení – celozrnná rýže, ječmen… překvapilo mě, že je málo sladký – uvědomila jsem si na tom, jak máme špatné chuťové buňky – jak nás něco svoji sladkostí doslova neštípe na jazyku, připadá nám to málo sladké – sladěnku jsem nesehnala, třeba je sladší… ? 🙂 V některých receptech se uvádí jako sladidlo datlový a javorový sirup, ale na těch jsem se dočetla, že nejsou vhodné pro děti do 3let…??? Děkuji

  16. Je to něco, co doposud v Čechách chybělo, prostě zdravý jídelníček i pro děti a nejen pro ně!!! výborné nápady, super recepty a hlavně chutné a zdravé!!!!

  17. Zobrazit všech 46 komentářů

Komentujte
Vaše jméno

Stisknutím tlačítka souhlasíte, že zpracujeme Vaše osobní údaje (e-mail a jméno), abychom mohli komentář evidovat a zobrazit. E-mail nezveřejníme. Zásady ochrany osobních údajů.