Eva a Roman: 15 lekcí, které jsme se za 15 let naučili (díl 2)

V prvním díle jsme popsali, co nás naučily úplné začátky Jíme Jinak. Tady je pokračování – a je to ta zajímavější půlka.

Některé z těchhle lekcí zní hezky. Jiné jsme se naučili tvrdě a docela dlouho nás mrzely. Ale všechny platí.

5. Když pomáháte lidem, čísla přijdou sama

Na začátku jsme neřešili algoritmus. Neřešili jsme dosahy, konverze ani nic podobného.

Přemýšleli jsme jenom nad jednou věcí: pomůže tohle opravdu jednomu konkrétnímu člověku?

A tak to máme dodnes – jsme tu individuálně pro každého, kdo potřebuje poradit. Zpětně si myslíme, že právě tohle udělalo největší rozdíl. Ne strategie, ne marketing. Prostě to, že jsme odpovídali a pomáhali.

6. Online projekt není cesta k rychlým penězům

Občas nám někdo napíše: „Taky bych chtěl rychlé prachy a auta jako influenceři z Instagramu – půjdu dělat online projekt jako vy.”

Po patnácti letech víme, jak to je. Je to spousta práce. Málokdo dotáhne nápad do reálné podoby – a ještě míň lidí u toho vydrží roky. I po patnácti letech máme oba pořád co dělat.

Navíc pro nás to nikdy nebyl projekt na rychlé peníze. Chtěli jsme sdílet, co umí zdravý jídelníček. Sdílíme, co sami žijeme – proto se ani nedá říct, kde přesně začíná a končí práce.

7. Ti, co vás nejvíc shazují, by změnu potřebovali nejvíc

Tohle nás stálo nejvíc nervů, než jsme to pochopili.

Lidé, kteří mají největší potřebu vás hatit, zpochybňovat a konfrontovat – to jsou často přesně ti, kteří by ve svém životě potřebovali něco změnit. Jen je dráždí, že vy jste to udělali.

Není to o vás. Fakt ne. Když si tohle jednou uvědomíte, ušetříte si spoustu energie – v podnikání, na sítích i u rodinného oběda.

8. Těžké věci možná přišly proto, abychom je mohli předat dál

Evina cesta nebyla procházka růžovým sadem. Zdravotní potíže, operace, bolesti.

Kdyby si tím neprošla, nikdy by nevěděla, o čem mluví. A nikdy by nedokázala pomoct lidem, kteří jsou přesně tam, kde tehdy byla ona.

Nechceme z toho dělat žádnou lacinou moudrost. Ale někdy to fakt vypadá, že ty nejtěžší věci se stanou proto, abyste je zvládli a mohli o nich pak mluvit.

9. Můžete jít svým tempem

Patnáct let možná zní jako strašně dlouhá doba.

Ale právě proto jsme zažili to, co jsme zažili – bez zkratek. Mohli jsme postavit něco, co vydrželo. Kdybychom to hnali, možná bychom byli rychleji někde. A možná bychom už dávno nebyli nikde.

Co se kromě čtení taky potkat živě na kurzu vaření?
30. října 2026 · 15:00–20:00 · Olomouc
Rezervovat místo

„Nejde o to dělat věci na jedničku nebo se štvát někam, na co nemám. Jde o to pomaličku a podle svých možností zlepšovat svůj život tak, aby se mi lépe žilo.“

Tohle Eva píše čtenářkám o jídelníčku. Platí to úplně stejně o podnikání.

10. Nebojte se být jiní

Nebojte se vybočit z řady, když vás život vede tímhle směrem. Nebojte se dělat věci, které vás lákají a naplňují.

Dělejte to hlavně pro sebe.

A kdo ví – možná se pak najdou lidé, pro které budete inspirací právě proto, jací jste. Nám se to stalo. Dneska nás čte 2,5 milionu lidí ročně.

11. Postavili jsme se za to, čemu věříme

Když jsme začali se změnou jídelníčku, hodně lidí nás odrazovalo. I z vlastní rodiny. Náš životní styl jim prostě nedával smysl.

My jsme věděli, proč to děláme. A zvládli jsme to.

Dnes máme dvě zdravé děti (14 a 17 let). Nikdy neměly antibiotika. Mají zdravé zuby. Mají svůj názor a nebojí se dělat věci po svém.

12. Museli jsme si nastavit hranice

Tohle je asi nejméně příjemná lekce z celého seznamu.

Spousta lidí se chce účastnit zajímavých projektů. Chtějí být nablízku. Ale nemají na to a projekt nikam neposunou.

Naučili jsme se říct: nikoho už tahat nahoru nebudu. Buď máte svůj vlastní motor, umíte a chcete – nebo děkujeme, o takovou spolupráci nestojíme. Zní to tvrdě. Ale bez toho bychom se úplně vyčerpali.

13. Někdy je lepší zaplatit než dělat všechno na koleni

Dlouho jsme se snažili dělat věci levně nebo zadarmo. Vlastnoručně, na koleni, hlavně ať to nic nestojí.

Studiová světla a pořádnou kameru jsme si koupili až po několika letech. Zpětně? Měli jsme to udělat dřív. Ušetřili bychom hodiny frustrace – a výsledek by byl lepší.

Platí to i doma. Kvalitní nůž, pořádný hrnec nebo mixér vám v kuchyni vrátí investici desetkrát. Ne v penězích – v chuti do vaření. I proto domlouváme pro klubáky slevy na vybavení.

14. Naučili jsme se být vděční

Oslovujeme obrovské publikum. Je to velká zodpovědnost – nutí nás to být pořád v obraze a rozvíjet se.

A zároveň si pořád uvědomujeme, že jsme úplně obyčejní lidi. Na nikoho nemachrujeme a machrovat nechceme.

15. Naučili jsme se mluvit před kamerou

Tohle je možná nejlepší důkaz, že se dá naučit cokoli.

Eva: „Ze začátku jsem nebyla schopná mluvit na kameru. Vypadalo to hrozně. Ale jediná cesta, jak se zlepšit, je začít a postupně se učit.“

Kdyby tehdy čekala, až to bude umět, nenatočila by nic. Nikdy. A to platí úplně na všechno – na vaření, na změnu jídelníčku, na cokoli, do čeho se bojíte pustit.

Prostě začnete. A postupně se to naučíte.

Oslavte s námi patnáctiny – jdeme pařit!

Tyhle lekce jsme se nenaučili sami. Naučili jste nás je vy – vašimi zprávami, otázkami, příběhy i kritikou. My jsme za to vděční a proto chceme patnáctiny oslavit s vámi.

Na stránce oslav najdete všechno, co jsme k patnáctinám nachystali – program, narozeninovou párty i dárky, které jsme pro vás připravili.

Chci vidět, co chystáte k 15. narozeninám

Jak vám Jíme Jinak za těch 15 let pomohlo?

Jestli vám Jíme Jinak za ta léta něco dalo, natočte nám krátký vzkaz nebo napište pár řádků – sbíráme je na téhle stránce a postupně je zveřejňujeme.

Která lekce sedí i na vás?

Napište nám do komentářů, která z těch patnácti vám mluví z duše. Nebo se kterou naopak vůbec nesouhlasíte – to nás zajímá stejně.

Eva a Roman