Probuzení se zpěvem ptáků: Moje jarní inspirace, která mění životy

Slyšíte to taky? Dokud jsme bydleli ve městě, tak mi tohle trochu unikalo. Ale co bydlíme v domě a před oknem ložnice máme zelenou střechu, tak mě radostný zpěv ptáků (no někdy je to spíš křik) ráno budí dřív než budík. Naprosto jsem pochopila, proč se říká “ranní ptáče”. Oni opravdu začínají veeeelmi brzo! Dřív by mě to rozčilovalo, protože jsem měla hodně přepracovaná játra (a ta souvisí s emocí vzteku), spánku nebylo nikdy dost a navíc byl velmi křehký, protože jsem měla také velmi vyčerpané ledviny. A to se pak nejlíp spí právě v momentě, kdy začne svítat. Každé ráno jsem se budila unavená, bez energie, utahaná a naštvaná, že mě někdo nebo něco budí. Špatný začátek dne..
Teď se jen usměju a jsem ráda, že mám takový hezký přirozený budíček. Vlastně bych řekla, že přímo miluji tenhle okamžik probuzení, kdy se sluneční paprsky derou přes záclonu a ptačí koncert mi připomíná, že jaro je konečně tady v plné síle.

Po dlouhé zimě, kdy jsem se většinu času krčila doma v teple u krbu, můžu konečně vyrazit ven bez všech těch vrstev oblečení a nadechnout se čerstvého vzduchu. A letos jsem si na to jaro musela počkat – ještě minulý týden nás překvapil sníh po ránu a před pár dny ledové kroupy. Ale teď už snad definitivně ustoupily a já jsem se s radostí vrhla na naší zahrádku.

Zahrada jako meditace

Teď už taky chápu mámu, která vždycky chodila na zahradu odpočívat a říkala, že není nic krásnějšího, než si po práci vyhrnout rukávy a ponořit ruce do země. Říkávala, že to jednou pochopím a já už to pár let skutečně chápu. Včera jsem s dětským nadšením zasadila první kytičky do čerstvě vypletých záhonů a mám veeelké plány, co všechno chci letos zasadit a vypěstovat. Při práci na zahradě se mi vždycky pročistí hlava. Je to taková moje meditace v pohybu – pryč od počítače, od telefonu, jen já, země a sluníčko nad hlavou.

Když bylo ještě chladno a nedalo se venku moc pracovat, alespoň jsem denně cestou na kompost okukovala, co je na zahradě nového. Sněženky už pomalu mizí, ale mám tu páreček bledulí, co jsem si přivezla od Boba Carra, narcisy a tulipány pomaloučku lezou ze země, hyacinty, ladonky a modřence už jsou vidět a každý den se na ně chodím dívat, jak se otevírají slunci. Ta exploze barev po šedivé zimě je pro mě jako balzám na duši. Vnímáte taky ty kytičky v zahrádkách? Já nestydatě okukuju, zastavuju se a kochám.

A protože mám na zahradě i fialky a plicník, tak kromě kochání se už taky sbírám a suším, vařím čajíky a užívám si vůně, která je tak rychle pryč. Fialky voní jen do první bouřky a rychle odkvetou. Užívám si každý den, kdy je na zahradě vidím. Vím, že budou zase až za rok, stejně jako krokusy a další jarní kytičky. Uchovám si jejich vůni alespoň ve fialkovém octu. Hodí se na vaření i při péči o pleť a vlasy. Výroba je jednoduchá, máte-li v okolí fialky, vyrobte si ho taky.

Setkání 25. 9. - slavíme 15 let Jíme Jinak!Pojď se s námi potkat a pobavit! Potvrď do neděle 20.9., prosím.

Co tam bude?

Jarní energie všude kolem

Tenhle příliv energie, kdy začínám pracovat na zahradě, sbírám bylinky, nakládám, suším a uklízím doma, necítím jen já. Vidím to i na reakcích účastníků našeho programu Jarní očista. Po pár týdnech společné práce jsou jejich výsledky opravdu inspirativní.

Zuzka nám napsala, jak po třech týdnech v programu má dole 6 kg, manžel se přidal, cítí se oba lépe a jídla jsou super. Markéta píše, že konečně vstává bez budíku, plná energie a s chutí do nového dne. Pavla zase sdílela, že se zbavila odpoledních energetických propadů a poprvé po letech si užívá jaro bez alergie a nepotřebuje prášky a tři kafe denně. A Lenka? Ta se konečně pustila do projektu, který měsíce odkládala – startuje vlastní blog, o kterém už roky snila. “Bez té naší společné podpory a jarního rituálu v kurzu bych se k tomu nikdy neodhodlala,” napsala mi.
Někdy se nad těmi příběhy dojímám až k slzám. Mám takovou radost, když vidím, jak se během pár týdnů dokáže lidem tolik změnit zdraví, nálada a život k lepšímu! A vlastně k tomu stačí docela málo!

Proč jaro miluju

Jaro pro mě nebývalo vždycky časem nových začátků. Bývala jsem unavená a nemocná celý rok stejně a jarní proměnlivé počasí mým dutinám, močovému měchýři ani bolavým zádům nijak nepomáhalo. Ale co jíme jinak, cítím to jako zásadní zlom mezi dvěma cykly. Vnímám velmi silně, že je to období, kdy příroda startuje nanovo, a my máme příležitost to udělat s ní. Máme šanci setřást ze sebe zimní únavu, pročistit tělo i mysl a nastavit nové návyky, které nás ponesou celým rokem.
Proto jsem také vytvořila program Jarní očista – protože vím, jak důležité je mít v tomto období roku podporu a inspiraci. A jak cenné je sdílet tuhle cestu s ostatními, kteří mají podobné cíle.

Poslední šance přidat se

Každé pondělí s účastníky programu společně vítáme nový týden. Sdílíme své úspěchy, překážky a plány v Povídárně, radíme se v Poradně. Je to takový náš společný rituál, který nám všem dodává energii a motivaci pokračovat v nastavených změnách.

Pokud i vy cítíte, že je čas na změnu, že chcete naplno využít jarní energii a nastartovat nové návyky v péči o sebe, ráda vás přivítám v naší komunitě. Registrace do letošního programu Jarní očista končí v pondělí 31.3., tak neváhejte příliš dlouho. Znovu jej otevřeme zase až za rok v únoru.

Ale ať už se rozhodnete jakkoli, přeji vám, abyste si letošní jaro užili naplno. Vyjděte ven, nadechněte se čerstvého vzduchu, všimněte si, jak se příroda probouzí. Ta jarní magie je všude kolem nás – a je jen na nás, jestli si ji necháme prostoupit i do našich životů.

S láskou, hlínou za nehty a s jarním pozdravem,

Eva