Smysly se začaly zbystřovat a tělo odlehčovat (Renata)

Renata: Ahoj, při pročítání mnoha komentářů mám potřebu vám napsat a sdělit pár postřehů.
Do Klubu Jíme Jinak jsem se přihlásila před rokem s tím, že budu jíst jedno jídlo denně podle Jíme Jinak – kompletní talíř, což se mi povedlo (Důvodem přihlášení bylo přibývání na váze, které se naštěstí zastavilo). Posunula jsem se o kousek dál, už mi jedno nestačí, potřebuji JJ jídla dvě. V Jarní očistě jsem si dala za úkol naučit se spotřebovávat přebytky z předešlého dne, abych mohla vytvářet zdravé svačiny. Za 14 dní v programu jsem se zdokonalila a intuitivně začala využívat vše, co zbylo. Při kombinování surovin probíhal detoxikační proces na plné obrátky. Podpořený popíjením teplé vody s čajem banchou se smysly začaly zbystřovat, tělo odlehčovat, cítím se výborně, podle Jíme Jinak jím na 70%. Chtěla bych poznamenat, že jsem měla ke zdravé stravě vždy blízko. Pro ilustraci a pobavení se s vámi podělím o osobní mini příběh.
Před pár lety na jaře přišla větší únava než obvykle, rty plné oparů, kterých se nešlo dlouhodobě zbavit. Jednoho slunečného rána při cestě do práce mě přepadla obrovská chuť na kadeřavou petržel. Zakoupila jsem u místního zelináře pugét kudrnky a nedočkavě spěchala okusovat zelenou pochoutku. Chuť mě neopouštěla celé tři týdny každodenního přežvykování. Zasvěcení mi říkali kozo a zdravili mééé, někteří nabádali k opatrnosti před možnou otravou. Čtvrtý týden, jako mávnutím kouzelného proutku, byly chuťové buňky uspokojeny. Přestala jsem přežvykovat velké porce zelené hmoty, energie měla na rozdávání a opary se rok neobjevily. Jo, člověk se až diví, co dokáže “kus zelené trávy”.
Evo, srdečně Ti děkuji za ochotu pomáhat a předávat dál osobní zkušenost. Romanovi skláním poklonu za profesionálně vytvořené stránky. VAŠE DÍLO JE OPRAVDOVÝ UNIKÁT!
Přeji vám všem šťastnou cestu ke zdraví, vitalitě a harmonii.