Vy tomu bio taky věříte?

Nemám jáhly!

Nestihla jsem si před dovolenou nakoupit svá obvyklá velká balení obilovin a luštěnin a s příchodem podzimních dnů mi náhle rychle došly jáhly. S pocitem, že celý další týden, než se ke mě dostane nákup z eshopu, to bez nich nevydržím, jsem dnes zaběhla do místního pidi Tesca. Už nějakou dobu tam mají takový bio koutek a v něm nějaké luštěniny, obiloviny a semínka. S velkou nadějí jsem došla k tomuto místu. Jenže před regálem stál starší pán a něco hledal. Shýbla jsem se k žlutým sáčkům s omluvným: “Pardón, já se jen podívám, jestli mají jáhly,” načež pán couvl, omluvil se a pravil, že on zase hledá čočku.

To je ale bio čočka

Měla jsem ji přímo proti očím, tak jsem mu sáček podala. Poděkoval, ale k mému překvapení řekl: “To je ale nějaká bio,” a vrátil mi ji, abych ji dala zpět tam dolů, kde jsem ji našla. “Tady v těch regálech je všechno bio,” řekla jsem, aby pochopil, že tady tedy nepochodí. “Já chci normální čočku,” řekl na vysvětlenou. “Nevíte, kde to je?” “Vím,” pravila jsem, protože jsem si myslela, že vím. “Tamhle za těmi oleji vzadu,” nasměrovala jsem pána. Usmál se a pravil: “Vy jste jako moje dcera. Ta tomuhle taky věří.” Unikala mi souvislost a tak jsem se zeptala:”Čemu?” “No tomu vašemu bio,”pravil pán a usmál se nad naivitou kupovat bio potraviny. “Já tomu nevěřím,” odpověděla jsem bez zaváhání, “mě to uzdravilo z tolika věcí, že to za třicet let lékaři nedokázali. Čím míň chemie, tím lip.” Nechtěla jsem ho zatěžovat přednáškou na téma ochrana životního prostředí, dlouhodobě udržitelné zemědělství apod. Zdraví je většinou beztak nejsilnější argument a v mém podání po všech těch letech neoddiskutovatelný už z tónu, kterým jsem to spontánně řekla. “Aha, no tak to jo,” pravil pán velmi překvapeně. A pak jsme spolu hledali jáhly a čočku po celém obchodě. Jáhly od Probia totiž v bio koutku neměli. Hlavně že měli kukuřičnou krupici, kterou jsem zase nenašla v létě. Kdepak, sezónnost v obchodech, to je námět na další článek.  A navíc, až do dnešního dne jsem byla ráda, že se bio potraviny do tohohle mini obchodu už taky dostaly.

Vy to budete jíst?

Jak už to bývá, v obchodě změnili polohu produktů a čočka nebyla tam kde bývala, takže jsme prošli celý obchod, než jsme našli čočku a jáhly od Lagrisu. Žádné bio. “A to vy budete jíst, když to není bio?” divil se pán. “Co můžu, to si vypěstuju, co nemůžu, koupím, ale když to pro jednou nemají, tak se z toho nezblázním,” smála jsem se jeho výrazu a celou cestu domů přemýšlela, zda se dá v případě bio potravin nebo zdravé výživy hovořit o víře. Ale asi jo, jak vidím. Už jsem se s tím dlouho nesetkala, ale v našich začátcích to bylo velké téma. Někteří naši příbuzní používají slovíčko bio spíš jako sprosté slovo, jiní s námi domlouvají návštěvu se slovy: “A jak to uděláme s tím vaším bio?” ve smyslu, co budeme během návštěvy jíst, nebo formou: “Neboj, je to to vaše bio, nic špatného jsem tam nedala.” apod.

Kolik stojí bio potraviny

Chtěla jsem se o to s vámi  podělit na webu jako o krátkou vtipnou historku. Čistě pro pořádek jsem však mrkla ne web Tesca, abych ověřila ceny. Přemýšlela jsem, proč ten pán nebyl ochotný přidat deset kaček na lepší kvalitu. Byl to důchodce, šetří každou korunu, pomyslela jsem si. Jaké bylo moje překvapení, když jsem porovnala ceny v obchodě za bio čočku značky Harmonie a tu od Lagrisu. Pane jo, 33 Kč versus 65 Kč za půl kila! Tesco čočka byla za dvacku. Zatracený řetězce. Nedávno jsem byla v Německu a tam se ceny bio a nebio zboží ve stejném regálu liší o pár centů.

Ani u nás není problém koupit za dobré peníze obiloviny a luštěniny v bio kvalitě. Ale musíte za nimi do zdravé výživy nebo ještě lépe do eshopu a ideálně na začátek obchodního řetězce k výrobcům nebo prvním dodavatelům. A když ještě kupujete několika kilová balení jako já, dostanete se taky na ceny 20 či 30 Kč za kilo. A když vám jídlo tak slouží jako mě, tak ani koruny nepočítáte, respektive my evidentně šetříme spoustu peněz od chvíle, kdy vaříme jinak. Ale z pohledu toho pána to vypadá všechno jistě jinak. Jeho dcera a já jsme v jeho očích skočily na lep obchodu, který na sáček napíše, že je to bio a dá na to dvakrát takovou cenu. Kruci, začínám ho chápat a přestává to být vtipná historka.

Bio u nás a jinde

O cenách v Německu už jsem mluvila. Je to celkem známá věc, mnoho lidí si jezdí pro potraviny do Německa, a nemusí to být zrovna vyznavači zdravé stravy. Rozdíl v kvalitě je obrovský a v ceně mizivý. Pro mléko, jogurty, uzeniny, ovoce i zeleninu tam jezdí spousta našich známých. My jsme se zrovna vrátili z Anglie a tam je zdravá výživa na každém rohu. Alespoň tam, kde jsme byli my. A v restauracích se pyšní jídlem, které je “organic”, tedy bio. Zatímco tady tomu lidé nevěří, tam se tím pyšní.

Uvědomila jsem si dnes s hrůzou, jak běžná veřejnost pořád ještě nemá páru o kvalitě potravin, o výrobě, o chemii v jídle a o tom, jak to mají bio zemědělci těžké. Všechny je tak poslat na festival Země na talíři! Mimochodem, byl jste někdo?

Abych nějak zakončila svoje povídání, které původně mělo být jen na pár řádků, tak si dávám závazek, že se tématu bio potravin budeme více věnovat a že vám přineseme nějaká fakta a čísla, abyste měli v ruce trumfy, až se do vás opře nějaký bio odpůrce.