Kvašená zelenina je tradice
Kvašená zelenina má tisíciletou tradici a je to ideální způsob uchování zeleniny po celý rok, obzvláště v zimě, kdy čerstvá zelenina u nás už neroste. Naložená zelenina si díky mléčnému kvašení uchová obsah vitamínů a u některých se jejich množství kvašením dokonce zvyšuje. Takto “konzervovaná” zelenina je navíc mnohem lépe stravitelnější.
Fermentace, nebo-li mléčné kvašení mění sacharidy obsažené v zelenině na kyselinu mléčnou, pomocí kvasných bakterií, které jsou obsažené v zelenině. Kvašením se navíc znásobuje obsah vitaminu C a podporuje tvorba a využití vitaminů skupiny B. Prostě kvašená zelenina je takový malý zázrak.
Jak často jíst pickles
Pokud jíme pravidelně pickles v malých dávkách, podporujeme trávení, udržujeme si zdravou střevní mikroflóru, posilujeme si krev a imunitu. Proto nezapomínejte přidat malý kopeček jakékoliv mléčně kvašené zeleniny ke každému pokrmu. Ideální je zakončit každé jídlo soustem kvašené zeleniny. Jíst kvašenou zeleninu 1x denně je proto úplné minimum.
14. října 2026 · 15:00–20:00 · Praha Laboratorio
Rezervovat místo
Dřív se kvasilo běžně
Dříve se u nás kvasilo hlavně zelí se solí a kmínem, kdy dostatečná zásoba zelí na celou dlouhou zimu byla jedním z důležitých prvků pro udržení si pevného zdraví celé rodiny, potažmo i po celý následující rok. A to proto, že to, jak se ke svému tělo chováme právě teď, má to vždy důsledek na další, následující období.
Jak na červenou řepu
Aby se kvašení podařilo, je důležité mít ve směsi zeleniny tvz. brukvovitou zeleninu. Díky ní jsou v zelenině obsaženy ty správné bakterie vhodné ke kvašení. Mezi brukvovitou zeleninu patří kedluben, zelí, kapusta, květák, ředkev, pekingské zelí, ale i křen nebo hořčice. Proto pokud kvasíte pouze červenou řepu, většinou se to nepovede nebo nejste s výsledkem úplně spokojení. Chybí tu totiž ty správné bakterie a kvašení neprobíhá dostatečně. Proto je potřeba do červené řepy přidat jinou, brukvovitou zeleninu, která se postará o ty správné procesy.
Moje maminka má výbornou zkušenost s kedlubnou, kterou přidala k řepě a výsledek je ohromující. Řepa obarvila kedlubnu na červeno, takže není vůbec poznat, že je ve směsi ještě přidaná kedlubna, zelenina je po 5 dnech krásně křupavá a velmi chutná. Podrobný recept najdete zde.
Důležité
Kvašenou zeleninu nikdy jí tepelně neupravujeme, zničili bychom vitamíny a enzymy. Pokud jí chcete přidat do polévky, nebo do omáčky, přidejte ji až na závěr, když je pokrm uvařený a sundaný z plotny.
Základní kurz: Zdravé vaření pro tělo i duši
14. října 2026 · 15:00–20:00 · Praha Laboratorio Rezervovat místo
Komentáře
jemné mléčné kvašení probíhá běžně i při kvašení vína, tedy alkoholu a to jako sekundární kvašení a při ležení vína. Alkohol konzervuje, kyselinky konzervují…atd. U zeleniny je obsah alkoholu zanedbatelný a přebijí jej pomnožené kyseliny. Vísledek je 0 alkoholu.
Tak mě napadá, že když řepa obsahuje na rozdíl od bruvovité a lisové zeleniny spoustu sacharidů ( po uvaření je dokonce nasládlá), tak se teoreticky neprokvasí pomocí těchto bakteríí ale pomocí ” alkoholového kvašení, tak jako brambory a slad….a použití s brukvoviou zeleninou je spíš jakoby naložení řepy.Ona s e dokonce i v některých receptech nakaládá do ledničky do ocového nálevu na 12 hodin aby byla o trochu stravitelnější. Jste si jisti tedy, že řepa prokvasí a není jen naložená ? (což je samozřejmě taky dobře)