Bude to rok
Je to rok, co jsme se s manželem rozhodli obrátit své stravovací návky o 180 stupňů. Pamatuju si ten den jako dnes, bylo to 20. listopadu 2020. Oprášila jsem dózu s basmati natural rýží a udělala, inspirována receptem z webu Jíme Jinak rizoto s červenou čočkou, prozatím z mražené zeleniny. 21. listopadu jsme provedli čistku ve spíži a jeli na velký nákup. Měli jsme tu výhodu, že jsme znali tofu, shoyu, tamari a spoustu dalších surovin, jen jsme je neuměli úplně efektivně využít.
Začala jsem věřit, že jídlo může být lék
Rozhodnutí padlo z důvodů, které jsem popsala ve svém příběhu Antidepresiva do konce života nechci. Zdrchaná depresivní matka v druhém stupni obezity byla už tak zoufalá, že se vrhla po hlavě do něčeho, čemu nedávala moc šancí na úspěch, ale jakési světýlko naděje svítilo a intuice bila na poplach. Protože nemám ráda extrémy, ani zde jsem nebyla stoprocentní. Začala jsem však přemýšlet o jídle jinak a připustila jsem, že jídlo může být i lékem, nejen odvěkým nepřítelem. Začala jsem pomalinku zkoušet recepty, kvasit, klíčit, zkoumat chutě, bez předsudků přistupovat k plodinám a produktům, které mi dřív nechutnaly. Tak se po měsících jiného stravování staly mými kamarády červená řepa, kopr, čočka i jablečný ocet (s výhradami). Taky mi přestaly chutnat věci, které jsem milovala před rokem. Z jídelníčku zmizel hermelín, niva, řecký jogurt a kilogramy sýrů, které dříve dominovaly naší lednici.
Za rok se toho změnilo hodně
Začala jsem trošku bilancovat a je toho mnoho, co se změnilo. Dříve unavená matka teď vaří třikrát denně, často i peče, s chutí jde na dlouhou procházku, zmizelo jí poměrně dost celulitidy, zlepšil se její psychický stav… přibyla jí jiskra v oku a roste její sebevědomí.
Setkání 25. 9. - slavíme 15 let Jíme Jinak!Pojď se s námi potkat a pobavit! Mrkni, co jsme nachystali.Je toho mnohem více, ale člověk ty drobné změny moc nevnímá, dokud nevidí ten rozdíl na fotkách, neuvědomí si sebe před rokem. Ruku v ruce se změnou jídelníčku jsem si začala více všímat vlastních potřeb, více se o sebe starat, dělat si čas pro sebe a nemít z toho výčitky! Samozřejmě vše má svoje rezervy, takže ano, občas si dám venku něco hříšného, sem tam ujídám malému lentilky, ale vím, že VÍM, co a jak mám dělat a že se zase vrátím zpět ke svému léčivému jídlu, které mi udělá dobře. Mám pořád na čem pracovat a to je motor jít dál.
Komunita Jíme Jinak je boží
Děkuji, že jste Jíme Jinak komunita, jste totiž boží, vy všichni!Poděkování patří Evičce, Romanovi a celému týmu Jíme Jinak. Nesmírně si vážím i podpory ve facebookové skupině. Jsem nadšená z nových receptů na webu, z vycházejících hvězd Jíme Jinak, královny sladkostí a neotřelých chutí Klárky Haráskové, z exotických inspirací paní Vierky Vodrážkové, z neuhasínajícího enthusiasmu Jardy Hlávky a podpory dalších skvělých kuchařů jiného vaření, a že jich tam je! A děkuji také Janičce, která mi věnuje svoji láskyplnou pozornost a životní energii a kterou jsem měla možnost poznat osobně.
S láskou
Zdeňka
PS: Slavíme 15 let! Pojď se potkat a pobavit.
Bude setkání 25. 9. v Praze. Mrkni, co jsme nachystali. Zjistit více
Komentáře
Paráda, gratuluji, jste moc šikovná. Kája🙂
P.S. Reagovala jsem hlavně na Váš článek – Antidepresiva do konce života nechci… Jen jsem Vám na něj odpověděla zde.