Mami, já chci umřít! Aneb jak jsem se vyléčila z boreliózy (Verči, 31 let)

Myslela jsem, že je to stres a přepracování

Můj příběh začal v roce v 2017 v říjnu. Znáte to sami, ti kteří máte rádi houbařskou sezónu, tak období koncem léta vyrážíte jako správný houbař do lesa. Jako laik neřešíte klíštata, ale těšíte se na úrodu. A ejhle klíště. Vidím flek, ale podle internetu je jiný. V hlavě mi proběhne myšlenka: “Verčo to je v pořádku, ale radši si zítra zajdi k lékaři.” I když jsem řekla obvodní sestře, že mě kouslo klíště, zapomněla se mě zeptat, kdy se to stalo. Test byl negativní. Za půl roku jsem začala pociťovat únavu a brnění těla. Myslela jsem si, že to je pouze stres a přepracování. Za tři čtvrtě roku jsem v práci zkolabovala. Po pár dnech mi volala osobně doktorka s větou, kterou si pamatuji: “Paní Veroniko, pokud můžete, hned sem přijeďte.”

Diagnóza lymská borelióza

,,Testy máte kritické. Jak je možné, že chodíte?” Doktorka mi nasadila antibiotika a napsala různá vyšetření. Mysleli si, že mám roztroušenou sklerózu.

Podstoupila jsem krevní testy, vyšetření na neurologii (magnetická rezonance), byla jsem i na infekčním.
První dny po nasazení antibiotik jsem jen spala a pak to vypuklo. Můj život se otočil o 90°. Začala jsem mít silné bolesti nohou. Úklid domácnosti jsem si musela rozdělit na několik etap.

Diagnóza tetanie

Následovala další vyšetření na neurologii, kde mi diagnostikovali tetanii*. Za týden jsem byla u obvodního lékaře znovu a opět návštěva neurologie. “Paní Pawlasová, přípravek Magnesolv je nejlepší na tuhle nemoc, nic jiného není. Pokud máte stavy depresí nebo úzkostné stavy nabídnu vám antidepresiva. “Prosím?” “Já, ale nejsem blázen!” “To Vám nikdo neříká, jen by vám to prospělo.”
Jako holka zvědavá, jsem si recept vzala a googlila doma. Našla jsem i hodně skupin na FB. Ve skupinách jsou nešťastní lidi s touhle nemocí a předávají si informace. I já se seznámila a několik dní četla a četla. Věděli jste třeba, že Magnesolv je největší srajda a i tak ho doktoři nabízejí? Projde vašim tělem, ale tělo nic nevstřebá.

Mami, já chci umřít

Můj stav se tak zhoršil, že moje denní telefonáty směřovali mamince: “Mami, já chci umřít. Prosím tě, mám tak šílené bolesti, že chci, ať mi amputují nohy.” Brala jsem stále antibiotika a na spaní Zolpinex. Dny letěly a já byla u 4 balení antibiotik. V naší zemi může jedinec ročně vyzvednout pouze 4 balení antibiotik, pak už na ně nemá právo. Ve skupině jsem se dozvěděla, jak lidi pašují antibiotika např. z Mexika. Někteří jedinci bez antibiotik nemůžou žít. Ve skupinách jsou velmi hodní lidé, kteří vás podpoří.

Takové bolesti nemůžete mít

Na infekčním oddělení mi řekla doktorka, že doslova lžu: “Takové bolesti nemůžete mít.” Byla jsem tak zoufalá a stav se neměnil, že jsem si přečetla něco o pilulkách štěstí nebo-li antidepresivech. Po přečtení jsem si říkala: “No tak to jíst nebudu!” Nikdo vám nezaručí, zda vám pilulka štěstí sedne nebo se váš stav zhorší. Srandovní nemyslíte?

Po 4 měsících dobré stravy jsem se vrátila do života

Hledala jsem, kde se dalo a narazila na již moji kamarádku a terapeutku Jitku. Dost jsem se styděla. Z nebojácné a sebevědomé holky se stala žena, která se bála nakoupit nebo někam jít, jen aby nepřišla panická ataka. Pracuje s klientem individuálně a našly jsme společně příčinu, proč mám takové stavy. A pak se to stalo. Seznámila jsem se s terapeutem čínské medicíny. Dlouho jsme si povídali. Domů jsem si odnesla pytlík bylinek přímo na míru a mumio. Dodal, že pokud se chci uzdravit musím vysadit maso, uzeniny, mléko a sladké. První týden jsem jen fňukala a říkala si co budu jíst? Fuj to nechci a tohle nechutná jak maso. Jak to můžou jíst :D. Byla jsem ale pevně rozhodnutá, že to vydržím. Po měsíci jsem měla menší bolesti a konečně pociťovala energii. Za 4 měsíce dodržování stravy a poslouchání rad jsem se zapojila opět do všedního života.

Klíště je nebezpečné, když ho neřešíte ublíží vašemu nervovému systému a přeruší zdravé tkáně v mozku. Tím se naruší mozek a tady je ten kámen úrazu. Při lymské borelióze má člověk buď deprese nebo panické ataky. Ani jedno samozřejmě není příjemné. První pomoc, kterou osobně doporučím (těm, kteří nechtějí dlabat pilulky štěstí) jsou SOS krizové esence. Věřte mi, že jediné zabraly. Žijeme ve světě, kde chemie je preferována a přírodu člověk opomíjí. Věřím, že můj příběh a rady někomu pomůžou. I vy se můžete uzdravit.

Verči Pawlasová

*Pozn. red.: Tetanie je syndrom projevující se nedobrovolnou kontrakcí svalů. Příznaky tetanie jsou např. mravenčení, svědění, pálení na jazyku, rtech, prstech, chodidlech, pocit nedostatku vzduchu, křeče, křečové záchvaty, neúmyslné trhavé pohyby, tiky, desorientace, podrážděnost, agresivita. Důsledky tetanie jsou i psychického rázu. Pacienti často trpí depresemi, změnami nálad, poruchami soustředění, rozsáhlou nervozitou apod.