S rodinou jsem to zvládla skvěle (Iveta)

Iveta: Ahoj všichni, taky přidám svůj příběh, třeba někomu pomůže ;)
Tento týden jsem sama pro sebe zvládla na jedničku. Nebylo to dokonalé, ale prakticky se mi podařilo všechny dny jet podle zásad Jíme Jinak. Dokonce jsem se včera překonala a dala jsem půst s kulatozrnnou rýží. A měla jsem teda kolem půl čtvrté odpoledne velkou krizi a chtěla jsem si na tu kaši dát kakao a datlový sirup…ale vše jsem překonala a dala jsem si zeleninu a pickles :)
Jinak jsem teda celý týden nejela vždy striktně podle jídelníčku Jarní očisty, ale snažila jsem se držet zásad Jíme Jinak. Jak práce a děti dovolily. Ale především se chci podělit o to, jak jsem to zvládala s rodinou.
Když jsem před čtyřmi lety narazila na stránky Jíme Jinak, bylo to hlavně i z toho důvodu, že jsem byla vegetariánka a chtěla jsem nějak zodpovědně vyřešit stravu mého miminka. A tak jsem se do toho obula a první jídla, která můj syn jedl, byla hodně inspirována Jíme Jinak. Potom po necelých dvou letech přišlo druhé děťátko a já jsem měla velké zdravotní potíže a i těhotenství nebylo úplně ok, takže jsem ze zásad dost upustila. Maso jsem jim nedávala a snažila se nahrazovat často luštěninami, ale už tam zase byly mléčné výrobky a občas sladké (i když jsem se snažila používat jen třtinový cukr, med nebo datlový sirup a v menším množství) a taky brambory a nakonec občas i ta pizza a hranolky, smažená jídla… prostě nějak to sklouzlo někam, kde jsem se sice necítila dobře, ale neměla jsem sílu to změnit.
Další bylo, když šel syn do školky – přemýšlela jsem o veganské školce (strašně drahé!!!), pak že to nějak zařídím a budu mu denně vařit a dávat to nějak s sebou. Jenže jsem záhy zjistila, že jít proti systému a taky tomu, že jsem v rodině jediná, která jí jinak než konvenčně a že jsem musela velmi brzy nastoupit do své krásné práce, by bylo na mě moc…Také jsem si právě u syna řekla, že někdy odříkaného chleba největší krajíc. On totiž u babiček i na návštěvách vyloženě vyhledává maso a miluje jeho chuť a nepomůže mu vykládat o škodlivosti masa i o zvířátkách, ze kterých to je. Takže jsem se rozhodla, že ho nechám být. Stejně u kluka je důležité, jakou ženu si najde :P
A moje skoro tříletá dcera maso nechce ani vidět a jí víceméně všechno se mnou. Takže to je taky můj krásný dar. A manželovi taky chutná moje vaření i teď podle Jíme Jinak a podporuje mě v tom :)
Takže já většinou navařím trošku víc. Kdo chce, jí se mnou, kdo ne, postará se o sebe nebo se dojí mým kváskovým chlebem s nějakou pomazánkou nebo s čím chce ;) Obědy jí se mnou vždy všichni a maso teda k nám domů nemůže :)
A že jim nechutná na snídani polévka nebo kaše? Vždy můžou ochutnat a pak si dát něco jiného… ale už nehrotím do detailů jako dříve, jestli naše děti jedí dokonale… taky jsem vyrostla na mase a mléčných výrobcích a stejně jsem si cestu musela najít sama.
Takže doma nabízím a nenutím, ale nevařím nadvakrát ani pro ty malé prcky :)