O čem se mluví
Jupiiii.tak to se na Brno moc těším!!!!
Už se ví termín? Nenašla jsem, ale mohla jsem přehlédnout…?
Díky
m
Dobrý den. Váš příběh mě velice silně zasáhl. Dojal. Cítím tam něco společného. Jsem na cestě sebepoznání, léčení mého traumatu z dětství, a když jste psala, že si s rakovinou povídate jako s kamarádkou, tak to se mnou souzní. Pozoruji své bolesti na těle a vždy se snažím naslouchat a přijít na to, co mi chtějí říct. Ne jít s tím k doktorovi. A pak, když jste cítila, jakoby vám někdo zemřel, tak mě to zasáhlo, protože jsem si uvědomila, že se stále bojím postavit na svoje nohy a jakoby moje štěstí zaviselo na ostatních. A že je tam furt něco, co nechci nechat jít. Nedokážu se s tím rozloučit.. Bolí to..
Mám to taky tak, namočené přes noc, zalité teplou vodou a lehce přikryté, nechané na lince, jsou pro moje bříško úplná slast. Naopak z vařených jsem nafouklá. Používám velmi občas, ne jako snídani, ale když se nemám kde rozumně naobědvat. S namočenými oříšky, semínky a rozinkami. Je tedy fakt, že ty vařená jsem předtím tuším nenamáčela.
Tento fermentovaný postup mám zase z knihy o józe, tam tedy radí takto fermentovat přímo namletou ovesnou mouku.
Děkuji za výborný a rychlý recept. Moc jsme si pochutnali🙂
Ten proces retrogradace rezistentního škrobu probíhá jen u ovesných vloček (bezpluchého ovsa), nebo u všech vařených obilovin, které dáme do lednice a pak je znovu ohříváme?
Letos byla úroda, už jsem podle tohoto receptu dělala několikrát a vydrží v temnu až do vánoc. Mám vyzkoušené. Letos jsem jednu sklenku schválně udržela až do jara, není to zkažené, ale ve srovnání s čerstvým je to slabý odvar.
Věro, hlavně to nevzdávat! My jsme padesátníci, začala jsem vařit podle JJ před 3 lety a vařím manželovi obědy, protože pracuje v lese a doma v kanceláři, nemá kam jít na oběd a taky jsem si ho pěkně rozmazlila. Takže to dělám tak, že navařím maso třeba na tři dny a co si pro sebe uvařím jako hlavní jídlo, tak on má přílohu. Pokud je to něco hodně mimo střední proud, tak si to nechám jen pro sebe, ale musím uznat, že se za ty 3 roky hodně posunul a už sní s chutí v podstatě cokoliv. Teď mi tajně sebral z pánvičky opečený plátek tempehu a hlásil, že sice neví co to je, ale dalo by se na tom přežít. Takže vydržet, nevnucovat, nenápadně podsunovat. Myslím, že ti to jde skvěle. Přeju ti zdraví a hodně sil.
