Ivan Rybařík: Sport a strava (2.část)

Moc moc díky, opravdu, jsem rád, že jsou tady takoví úžasný lidičky ❤️😍No jo, ja mám teď ve sklepě dobrých 25 kg medu, co já s tím teď budu dělat? 😂😂😂🤔🤔

Evičko sluníčko, Ty mě úplně dojímas, nech toho, nebo budu nosit nos nahoru 😂😂Sranda, neboj, ale moc moc si toho vážím a nelituji, že jsem přišel “s kůží na trh” a když jsi psala, že se ozvali i kolegové “ve zbrani”, kteří mají problémy, tak i mě to podpořilo a posílilo, ono se to nezdá, ale nikdo není ze železa, ani vojáci, ani policajti, jeden můj kolega, co skoro 30 let dělat technika na vrazdach, skončil nakonec hospitalizován na psychiatrii, nikdo by to do něj neřekl, nebo jeden doktor ze záchranky v HB, obrovity tvrdý a na první pohled arogantní chlap, kvůli tomu co za ty roky služby zažil, začal strašně chlastat a skončil skoro jak bezdomovec.. Je to fakt mazec, akorát ne každý to chápe, jsou lidi, kteří jsou schopni se tomuhle posmivat, nebo to nazývat slabosti, jenže já vždycky říkám,, že nikdo neví, co na něj čeká.. Někomu by trocha pokory neuškodila.. Ale to už je jiný příběh a jejich boj.. No já teď bojuji spíš z úplně druhé strany, do masa se musím nutit, úplně jsem si převrátil chutě a včera si po týdnu udělal krůtí, abych to maso alespoň jednou týdně zařadil, ale vůbec na něj neměl chuť a docela se do jídla nutil.. Abych teď neměl opačný problém, ale ono by se asi zase tak moc nestalo, kdyby člověk maso nejedl vůbec ne? 😀🤔🤔

Krásný večer přeji milá Slavomirko, moc si vážím podpory takových úžasných lidiček, jako jsi Ty, vůbec mi přijde, že je tady skvělá parta 🤩❤️😍