Paleo strava mě dohnala až na psychiatrii (Eli, 41 let)

Připadala jsem si jako obr

Jako malá jsem trpěla skoliózou a po dvou měsících v léčebně, kde jsem byla ze všech nejmenší a tudíž tak trochu pro ostatní děti jako sladkostmi vykrmovaný domácí mazlíček, jsem přijela domů baculatá. A tak už to víceméně zůstalo. I když jsem pořád běhala po venku, chodila na skauta, sokol a doma se sladkosti nevedly, byla jsem pořád stejná. Neměla jsem extra nadváhu, ale byla jsem oplácaná a tak to prostě bylo. S dietami jsem samozřejmě začala jako teenager, cca v 16 letech. To jsem na 172 cm výšky měla asi 70 kg. Ovšem já se viděla jako obr. Dnes vím, že skoro celý život trpím dysmorfií, což je psychická porucha, kdy se vidíte jinak, než vás vidí ostatní. Hůř. Daleko hůř. Jak to vím? Stačí cca 2 a více let stará fotka a najednou se na ní vidím jako docela hezká holka/ žena. Ne jako až znetvořená bytost, co vidím každý den v zrcadle a na fotkách, které můj mozek vyhodnotí jako přítomnost.

Od paleo stravy k antidepresivům

Od těch 16 mi váha díky různým dietám dost fluktuovala, od 63 až po 90 kilo, než jsem v 32 letech měla první dítě. V té době jsem poznala stravu paleo a ta mě hodně zaujala. I přes to, co nízkosacharidové stravě její propagátoři připisují, nijak výrazně jsem nezhubla. Tedy asi 10 kilo z oněch poporodních 90. Je pravda, že jsem poprvé v dospělosti neměla hlad a to byla velká svoboda.
Ovšem po druhém dítěti a celkově asi 5 letech na paleu se začaly dít věci. Zdánlivě ze dne na den jsem přišla k úzkostem a panické poruše a to hned ve velkém stylu. Několikrát jsem si volala záchranku a prvních 6 týdnů byla moje přítomnost mimo postel jen plazení se na záchod. Také jsem nebyla schopná jíst a za měsíc zhubla asi 10 kg, dostala jsem do sebe tak lžíci dvě rýže denně. Neuměla jsem si vysvětlit, že ty příšerné bolesti můžou být něco jiného než jen důkaz, že umírám. Mám výborného a velmi lidského praktika a po všech možných vyšetřeních, která byla naštěstí v pořádku, mě neomylně nasměroval na psychiatrii. S antidepresivy jsem už zkušenosti měla, okolo dvacítky jsem trpěla silnými depresemi. Teď jsem je brát nechtěla, ale v tom stavu bych jedla i kameny, kdyby cítila naději, že mi bude líp. Měla jsem v té době 4-leté a 18-ti měsíční dítě, pracujícího manžela a i kvůli nim jsem věděla, že takto to nepůjde. Nakonec jsem antidepresiva brala 2,5 roku, ale vždy to bylo, jak kdyby mi někdo přes úzkost a permanentní hrozbu paniky jen přehodil deku. Pořád to tam bylo, necítila jsem, že by mi antidepresiva exra pomáhaly. Ale mohla jsem vstát z postele, mohla jsem zase jet autem…

Ale vždyť tak žít nemusím

Naštěstí jsem začala brzy chodit k psycholožce. Výborná, empatická a tak trochu alternativní bytost. To hlavně ona mi dávala zpětnou vazbu na některá moje zažitá přesvědčení – zejména že logika a racionalita vládne všemu a co nedává smysl, to vlastně není. Což evidentně byla většina mých emocí. I těch, nebo právě hlavně těch, které jsem tam měla od dětství a o kterých jsem vlastně vůbec nevěděla – že si nezasloužím lásku, respekt a ani vlastně tady vůbec být. Všechno do sebe začalo zapadat – jak se vidím zvnějšku i vnitřně, panika a úzkosti, používání jídla jako odměnu i trest – odměním se něčím dobrým, takže si tím dám chvilku lásku, ale zároveň je to jídlo, které mi vnitřně dobře neudělá a ještě mi bude udržovat ten vzhled, který si přece zasloužím. A to byl ten AHA moment. Vidět to přesvědčení, které jsem tam měla tolik let a rozhodnout se, že už tak žít nemusím, to bylo vše, co bylo třeba. Během 9 měsíců jsem měla dole 35 kg. Najednou bylo opravdu jednoduché jíst zdravě, ani mě nenapadlo něco šidit nebo se cítit, že držím dietu, že si nedopřávám. Najednou dát celé své bytosti tu nejlepší potravu bylo úplně samozřejmé. Vnímám totiž, že zdravá přirozená a přírodní strava je vyjádřením lásky, jak od přírody, tak od nás samých, když si jí dopřejeme. A já na vás apeluji – dejte si konečně LÁSKU. Kdybych si jí nedala já, vím určitě, že byste kvůli mému strachu a úzkosti nikdy nečetli tyto řádky.

🫶 Narozeninová pecka pro nečleny!Pořiď si členství v Klubu a přidáme ti Podzimní detox. Platí během oslav 15 let Jíme Jinak - do 30.9.

Chci začít

Jíst jinak mi dělá dobře

Teď vážím 62 kg a udržuji si je s lehkostí již přes rok v 41 letech. Jím hodně podle zásad Jime Jinak – spoustu zeleniny, ovoce, luštěniny, obiloviny, semínka a ořechy. Miluju si každý den uvařit polévku, kde je obilovina, luštěnina a různá zelenina. Dát si kaši se semínky, salát a jako dezert ovoce. Cítím, jak tato strava je pro mě to pravé a cítím tu výživu, kterou získávám každým soustem. Vzdala jsem se mléčných výrobků, které mi roky způsobovaly problémy, a trošku masa si občas dám jako posypku. :) Také jsem upustila od průmyslově zpracovaného a veškerého sladkého jídla a vůbec mě nelákají. 

Psychika se zlepšovala pomaleji než postava, ale posledních pár měsíců je to hodně dobré. Za měsíc mě čeká pětileté „výročí“ začátku mé paniky a já se na ní dnes dívám úplně jinak. Mnoho mi dala – bolest, utrpení, ale díky tomu i odhodlání věci změnit a zároveň je přijmout.

Jsem na svou cestu hrdá a jsem za ní vděčná. Totéž přeji na vašich cestách i vám. 

Eli