Quinoa (merlík chilský)

Historie

Merlík chilský aneb quinoa není novější plodinou než pohanka nebo proso, v jihoamerických Andách se pěstovala už před 4 000 lety. Inkové ji považovali za posvátnou a po bramborách pro ně byla druhou nejdůležitější plodinou. Na rozdíl od brambor nebo kukuřice si po objevení Ameriky cestu do Evropy nenašla, naopak Evropané její pěstování potlačili a udržela se v nehostinných a odlehlých oblastech. Postupně se za podpory místních vlád a různých asociací opět rozšířila a dnes jsou největšími pěstiteli Bolívie, Peru a Ekvádor. První pokusy o pěstování quinoy i v Evropě a jinde už však také proběhly. Myšleno je pěstování pro zemědělské využití. Quinou jako okrasnou rostlinu totiž v našich zemích už dávno máme – pěstuje se často v botanických zahradách.

Quinoa v “kostce”

V jaké formě můžeme koupit quinou:
– semeno
– quinoové vločky
– pufovanou quinou
– quinoový nápoj

• poskytuje téměř všechny pro život potřebné živiny.
• vyniká vysokým obsahem bílkovin (až 14 %). Ty se navíc vyznačují komplexní skladbou aminokyselin (to znamená, že jsou zde ve vyváženém poměru všechny esenciální aminokyseliny, které si lidské tělo nedokáže vytvořit) podobně jako živočišné nebo sójové výrobky.
• je výborně stravitelná.
• nepatří z botanického hlediska mezi obiloviny (jedná se o pseudoobilovinu), ale jako obilovina se používá. Přestože žádná jedHlavní téma
• obsahuje saponiny, které na poli chrání semeno před tím, aby ho sezobali ptáci. Proto se má před kuchyňskou úpravou proplachovat vroucí vodou, jinak by zůstala nahořklá.
• NASA ji zkoumá jako potravinu vhodnou pro astronauty při dlouhých vesmírných letech.
• existuje v několika stovkách variant, které se liší barvou semen. Nejběžnější a nejrozšířenější je bílá, červená a černá varianta (tyto dvě poslední obsahují více antioxidantů a po uvaření jsou pevnější).

Bezlepkové pseudoobiloviny
Quinoa se spolu s pohankou a amarantem zařazuje mezi pseudoobiloviny – v lidské výživě mají podobné použití jako obiloviny, ale botanicky patří do jiných skupin. Všechny pseudoobiloviny jsou přirozeně bezlepkové, proto mají velký význam pro celiaky a pro ty, kdo se snaží množství lepku ve stravě omezit.

Jak připravit quinou

Quinou propláchněte, vařte 15 minut a pak ještě nechte pod pokličkou dojít (detailní popis přípravy zde). Po uvaření je lehká a nadýchaná. Semena quinoi využijete všude tam, kde byste použili rýži – do rizot, nákypů, při přípravě snídaňových kaší, do studeného salátu se zeleninou nebo luštěninami nebo jednoduše jako přílohu. Výborná je také jako jednoduchá zavářka do polévky.

1. Quinou 2x propláchneme v cedníku vroucí vodou.
2. Zalijeme dvojnásobným množstvím vody.
3. Přivedeme k varu.
4. Osolíme.
5. Snížíme plamen a vaříme pod pokličkou 15 minut (červenou a černou i 20-25 min).

Jak na sypkou quinou
Postupujte jako u rýže nebo jáhel, po propláchnutí ji orestujte nasucho nebo na troše oleje v hrnci, zalijte vroucí vodou, osolte a na velmi mírném ohni vařte bez míchání a bez odklápění pokličky.