Čím méně toho na sebe potřebujeme patlat, tím lépe

Mám doma něco s mastkem?

Čistě ze zvědavosti jsem otevřela skříňku a zrakem přelétla všechny ty oleje, co tam mám. Hledala jsem něco sypkého, kde by bylo vidět složení. Chvilku jsem nemohla nic najít, pak mi padl do oka pudr, který používám místo make upu, když jdu někam mezi lidi a jdu za slušňačku. První složka v ingrediencích byl talc, tedy mastek. Aha!

Mám toho dost, ale nepoužívám to

Vzbudilo to moji zvědavost a hledala jsem dál. Našla jsem oční stíny a další pudr. Talc byl uveden všude na prvním místě. Těpic. Ještě že to běžně nepoužívám. Některé tyhle produkty už byly natolik staré, že buď neměly původní obal, kde bylo složení nebo bylo složení odřené a nečitelné. Už mi bylo jasné, co bych tam asi našla.

Tělový pudr z přírodní kosmetiky

Vzbudila se ve mě touha najít něco sypkého bez mastku. Štrachala jsem v šuplíku s kosmetikou a říkala si, že během podzimního kurzu budu mít v týdnu, kdy přijde na řadu koupelna, co dělat. V tom jsem našla přírodní tělový zásyp, který jsem používala v těhotenství, když jsem nabrala 26 kilo a dřela se mi o sebe stehna. Tahle značka je tutovka, všechno přírodní. Sázela jsem se sama se sebou, že to bude bez něj. Ale kdepak, talc na prvním místě. Hmmm, zrada.

Jeden dobrý kousek se našel

Po velkém hledání mezi tekutými a mazacími lahvičkami a mističkami z vlastních zdrojů a od eko značek jsem našla maličký pleťový pudřík, co jsem si koupila na veganském festivalu a který čekal, až jednou dodělám ten, který jsem zmínila hned na začátku. Talc tam nebyl! Bylo tam pár jiných ingrediencí, které mi nic neříkaly. Sedla jsem si tedy k internetu, že se podívám, co to vlastně je, aby to nebylo ještě něco potenciálně horšího  a já nejásala předčasně. Podle všeho se jedná o přírodní složky jako škrob z rýže. Měla jsem radost, že jsem něco objevila. A taky, že tyhle věci k životu nepotřebuji, takže se zbytečně nevystavuji riziku, o kterém jsme psali v článku.

Čím méně, tím lépe

Nepodléhám panice, do koupelny mě vedla čirá zvědavost. Ale znovu jsem si uvědomila, jak je fajn, když člověk moc vyrobených věcí nepotřebuje. To, co se dnes zdá bezpečné, se za pár let může ukázat nebezpečné. Nikdo nikdy neví, jak na nás všechny ty přípravky dlouhodobě působí. Pro dnešek jsem si s uspokojením opět řekla, že čím méně toho potřebujeme na sebe patlat, tím lépe. A když už to musí být, ať je to co nejčístčí. Proč zbytečně přidávat další zátěž, když už tak se toho na nás valí tolik ze všech stran, že?

Taky jste se šli podívat do koupelny, když jste si ten poslední článek přečetli? A jak jste pochodili?