Malá poupata s velkým příběhem
Kapary nejsou ovoce ani bobule, ale poupata květin. Přesně tak, pocházejí z rostliny kapary ostnité (Capparis spinosa), což je pořádně odolná rostilna, rostoucí mezi kameny a v suchých zdech, jako rebel, co nepotřebuje žádnou péči. Staří Egypťané a Arabové je používali na bolesti zubů nebo horečku a dělali si „kaparové víno“ na lepší trávení. Na Sicílii, hlavně na Pantellerii nebo Lampeduse, je sběr umění: dělá se ručně za svítání, když slunce ještě nepálí, protože „stresované“ kapary ztrácejí chuť. V některých koutech Středomoří se říká, že kapary rostou lépe u moře, protože slaný vzduch jim dodává extra chuť.
Kde kapary rostou
Kapary milují teplo a slunce, takže rostou samy od sebe po celém Středomoří: Itálie, Španělsko, Řecko, Maroko, Tunisko. V Itálii je královnou Sicílie: Pantelleria, Salina a Lampedusa produkují kapary top kvality, chráněné označením IGP. Sopečná půda a slaný vítr jim dávají jedinečnou chuť, kterou jinde nenajdete. Sběr probíhá od května do září a nejmenší kapary, jsou nejvzácnější.
Ekologická zajímavost: rostlina kapary je superhrdina přírody! Její kořeny stabilizují půdu a brání erozi, zatímco květy lákají včely a další opylovače, což pomáhá biodiverzitě.
14. října 2026 · 15:00–20:00 · Praha Laboratorio
Rezervovat místo
Historie a kultura
Kapary nejsou jen jídlo, ale i kousek historie. Staří Řekové a Římané je používali jako koření, ale taky jako afrodiziakum – kdo ví, jestli to byla pravda, nebo jen výmluva, aby jich snědli víc! Ve středověku je mniši pěstovali v klášterních zahradách pro jejich léčivé účinky. Dneska na místech, jako je Salina, pořádají festivaly věnované kaparům..V některých středomořských kulturách jsou kapary symbolem odolnosti: rostou tam, kde nic jiného nepřežije, trochu jako duch tamních lidí.
Jak vybrat ty správné kapary
Možná jste si všimli, že se prodávají kapary malé a větší. Které si vybrat? Ne všechny kapary jsou stejné a velikost dělá velký rozdíl! Malé kapary jsou nejvzácnější: mají super intenzivní, štiplavou chuť a křupavou texturu. Sklízí se mladé, když je poupě ještě zavřené, takže živiny jsou koncentrované a chuť je prostě pecka. Jsou ideální na rafinovaná jídla: omáčky nebo těstoviny na studeno. Velké kapary mají jemnější chuť a masitou, skoro šťavnatou texturu. Sklízí se později, takže jsou méně koncentrované, ale víc je „cítíš“ v puse. Rozdíl je v čase sklizně a půdě: malé rostou lépe v suchých oblastech, velké v úrodnějších půdách. Které jsou lepší? Záleží na vás! Na pořádná jídla nebo efektní aperitiv jsou perfektní ty velké.
Netradiční využití
Kapary se využívají nejen do jídla. Kromě kuchyně mají kapary překvapivé využití. V kosmetice se extrakty z kapar používají v krémech proti stárnutí díky antioxidantům, které chrání kůži. V lidovém léčitelství se listy a kořeny používaly na čaje s diuretickým účinkem nebo obklady na bolesti kloubů.
Kapary pro mě nejsou jen surovina: jsou to kousky Středomoří v dóze, co přinášejí chuť, zdraví a trochu historie do každého jídla. Zkuste je, pokud jste to ještě neudělali, a napište mi, jak vám chutná
Základní kurz: Zdravé vaření pro tělo i duši
14. října 2026 · 15:00–20:00 · Praha Laboratorio Rezervovat místo
Komentáře
A co Kapary jako takové? Myšleno plody (velikost cca jako angrešt, nikoliv poupata) – v CZ se dají koupit naložené v octu – za mne taky zajímavá chuť .-)