Vliv příjmu nasycených tuků na vznik diabetu 2. typu

Proč omezovat nasycené tuky

Nasycené mastné kyseliny, mezi které patří například kyselina palmitová (palmitát), se vyskytují převážně v mase, mléčných výrobcích a vejcích. Jejich nadměrná konzumace může podle studií přispívat ke vzniku inzulinové rezistence. Jedná se o metabolický stav, při kterém buňky nedostatečně reagují na hormon inzulin produkovaný slinivkou břišní.

Jak k tomu může dojít? Působí zde více faktorů, jako jsou toxické odpady při rozkladu nasycených tuků, vznikající volné radikály, oxidační stres, mitochondriální dysfunkce či zánětlivá reakce. Jedním z mechanismů je i studiemi potvrzené hromadění přebytečných tuků v tkáních, kde by jinak neměl být, například ve svalových buňkách. To vše vede k narušení přenosu inzulinového signálu v buňkách. Inzulin za normálních okolností podporuje vstup glukózy z krve do buněk, kde slouží jako energie.

Slinivka břišní se zpočátku snaží tento stav kompenzovat zvýšenou produkcí inzulinu, aby udržela hladinu krevního cukru v normě. Zvýšená hladina inzulinu ale zároveň podporuje ukládání tuku do tukové tkáně a omezuje uvolňování tukových zásob. Postupem času přestává tato kompenzace stačit, což vede ke zvyšování hladiny krevního cukru. Současně může docházet k vyčerpání buněk slinivky břišní.

Kromě nasycených tuků zde hraje roli také přísun trans mastných kyselin. Ty se vyskytují v mase, mléce a také částečně ve ztužených a rafinovaných rostlinných olejích.

Nadměrný příjem nasycených tuků a trans mastných kyselin ve stravě může vést k narušení funkce inzulinu a jevu zvanému inzulinová rezistence. Ta je i dle závěrů studií podkladem pro rozvoj prediabetes, diabetes 2. typu, ale i dalších zdravotních potíží, jako je obezita, kardiovaskulární onemocnění včetně hypertenze, podle některých studií i Alzheimerovy choroby.

Strava a prevence diabetes 2. typu

Studie provedená výzkumníky z Imperial College of London porovnávala inzulinovou rezistenci a množství svalového tuku u veganů a lidí konzumujících smíšenou stravu. Vybrali lidi podobně štíhlé. Ve svalových buňkách veganů se zjistilo podstatně méně tuku než u lidí na smíšené stravě. Kromě toho měli také lepší citlivost na inzulin, hladinu cukru v krvi i inzulinu a také zlepšenou funkci beta buněk, které se nachází ve slinivce břišní a jsou zodpovědné za tvorbu inzulinu.

Konzumace stravy založené na rostlinných potravinách se ukázala nejen jako ochrana oběhové soustavy včetně srdce, ale dokonce beta buňek slinivky břišní. Tato strava tak pomáhá předcházet vzniku diabetu 2. typu.

Jak uchopit rostlinnou stravu se dozvíte v našem online průvodci Jak začít. Pro členy Klubu Jíme Jinak jsme sestavili ukázkový jídelníček pro prevenci i podporu léčby diabetu 2. typu.