Bob zahradní – zdravá jarní zelenina

Typická jarní zelenina

U nás v Itálii je bob zahradní typická jarní zelenina a i v obchodech, na rozdíl od ostatních druhů zeleniny, je k mání pouze na jaře. Nejlepší je čerstvě sklizený, i když několik dnů je možné ho uchovat v lednici.

Co obsahuje bob zahradní

Bob obsahuje spoustu vody, vlákniny a bílkovin, za to přítomnost tuků je téměř nulová. Díky těmto vlastnostem jsou boby nízkokalorické jídlo s vynikajícími přínosy pro zdraví. Nízký obsah kalorií, přibližně 70 kalorií na 100 gramů bobů, z něj činí potravinu vhodnou pro nízkokalorickou dietu. Samozřejmě mluvíme o čerstvých bobech, protože ty sušené mají úplně jiné nutriční hodnoty a jsou mnohem kaloričtější, pak už to není zelenina, ale z bobů se stanou luštěniny. Ale o kalorie nám naštěstí nejde, to je informace pro nepoučitelné dietáře (Kalorie už léta nepočítám).

V číslech pak: 84% voda, 5% bílkovin, 5% vlákniny 4,5% sacharidů, 0,4% tuků. Z minerálů především draslík, hořčík, měď, selen a velké množství železa, z vitamínů zejména vitamín A. Vysoký obsah železa, které bob obsahuje, z něj činí doporučenou zeleninu v případě nedostatku tohoto minerálu. 

Bob zahradní v kuchyni

Použití v kuchyni může být různé. Bude záležet na zralosti bobů. Ty mladé a malé boby použijeme do salátů za studena. Nebo ho můžeme jen lehce a rychle podusit. Pokud už jsou semena plodu větší a tvrdší, můžeme ho oloupat a dusit bez slupky. Ty nejtvrdší semena se suší a pak se vaří stejným způsobem, jako třeba fazole. Já bob nesuším, konzumuji ho čerstvý.

Kdy se bobům raději vyhnout

Boby mají také velmi vážnou kontraindikaci spojenou s onemocněním, které se ne náhodou nazývá favismem. Jedná se o onemocnění související s nedostatkem enzymu, G6PD. Lidé s touto charakteristikou, pokud jsou vystaveni určitým látkám, mohou mít různé následky, včetně závažných, jako je hemolytická anémie. Ve skutečnosti ne všichni, kteří mají tento deficit, nutně reagují na boby. Ale všichni, kteří trpí favismem, vykazují nedostatek glukózy-6-fosfátdehydrogenázy. V obchodech, kde se bob prodává, bývá cedule upozorňující zákazníky na přítomnost těchto luštěnin, které u některých jedinců způsobují, i pouze vdechováním jejich částeček ve vzduchu, těžkou hemolytickou krizi. Nápis u vchodu do supermarketů je důležitý, protože zápach a prach, který se z bobů tvoří, způsobují tyto vážné reakce.

Jak pěstovat bob zahradní

Bob zahradní (Vicia faba) se skvěle přizpůsobuje nejrůznějším klimatickým podmínkám, vydrží i teploty pod nulou (- 5°C až – 7°C), ale to už jsou teploty extrémní. Pro klíčení je zapotřebí 5-6°C, pro květ 8-10°C, pro zrání 15-20°C i tepleji.

Výsev:
Připravím řádek, do něj ručně jen tak naházím semena. Hloubka setí musí být asi 3-5 cm, nesmí překročit 10 cm. Já v Itálii vysévám v říjnu až listopadu, ale v klimatických podmínkách České republiky můžete začít s výsevem už klidně v březnu nebo dubnu.

Sklizeň:
Pro okamžitou spotřebu se lusky sklízejí postupně – lusky dozrávají postupně, než jsou semena zcela zralá, což má za následek jemnou a nasládlou chuť. Je to charakteristika, kterou ocení zejména milovníci této zeleniny.
Pro pozdější spotřebu se bob se dá sklízet, i když je semeno uvnitř již tvrdé. Takto ho lze dobře uchovat v mrazničce, což není úplně ideální (Mražená verus čerstvá zelenina). Dá se i sušit jako luštěnina, v této podobě ho můžete koupit v obchodě se zdravou výživou. To já nedělám. Nechutná mi to. 

My všichni v rodině máme bob rádi, tak natrhám ráno plný košík a celá rodina konzumuje hned čerstvý bob. Pokud máte zahradu, určitě vyzkoušejte, je to opravdu nenáročná zelenina na pěstování.

A co vy a bob zahradní?

Znáte ho? Jedli jste ho? Pěstujete ho? Podělte se o svoje zkušenosti s touto zeleninou.