Cereální kváskový chléb Bezlepkáč

Zdeni, při tvé výšce, věku a váze si myslím, že musíš být kočka! 😍 Jo jo, to jsou hlášky, že? Vlastně se divím, že to někdo takhle komentuje, když si přesně koleduje o takovou protihlášku, co jsi napsala ty o těch buchtách nebo vepřovém. Že by ti lidé tušili, že my tohle neděláme? Nejde mi to do hlavy, protože já bych rozhodně takhle nikoho nekritizovala. Jak ti lidé asi uvažují? Jsou si jisti tím, že jedí dobře a my jsme pro ně opravdu podivíni? Nebo si to tak nějak nalhávají sami sobě a tohle je jejich způsob sebeobrany? Já fakt nevím a asi se to nedozvím, protože tihle nám sem nic nenapíšou 😂

Ahoj Adélko, díky moc za tvoji vzpomínku. Musela jsem si vyhledat, co je adipex a hned se dovtípila. No to sis tedy užila svoje…. Dívám se po lidech od malička, byla jsem vždycky spíš stranou a pozorovatel, a to mi zůstalo dodnes. Ty nákupní košíky, to je fakt neuvěřitelné. Někdy si říkám, že by se dala diagnotika dělat už jen podle fotky nákupu 😃 Já sice nikomu nic neříkám a snažím se i necivět a nehodnotit, ale na můj nákup se často někdo sám nachytá. Podobně jako se to stalo tobě, i mě mnohdy lidé začnou vykládat proč něco mají v košíku a že vidí, že já tam mám samou zeleninu, že asi musíme být zdraví apod. Nejvíc mě asi zaskočil pán, který se mě ptal, zda neprdím 😂😂😂 OBčas o tomi napíšu, tohle jsem tedy musela sepsat https://www.jimejinak.cz/vy-budete-zdrava-a-neprdite/
Je skvělé, že máš zdravé a štíhlé holky. To je poklad k nezaplacení mít zdravé děti. Snad jednou taky najdou zdravé a štíhlé partnery 😍
Díky za tvoje psaní, jsem ráda, že v tom nejsem sama 😉

Světlanko, díky za tvůj příběh. Děti se někdy nezavděčí, že? Když nám jde o život a jsme drobní, tak nás vykrmují a když přibereme, posloucháme řeči, že jsme tlustí….mě říkala máma “kyselino”, když mi konečně začalo chutnat a zakulatila jsem se. Pak mě zase cpali na cvičení, abych zhubnula. Tyhle šrámy z dětství umí pěkně potrápit…
Hlavně těm našim holčičkám musíme dát to, co jsme samy nedostaly – ujistit je, že jsou krásné, zdravé a že jsou v pořádku takové, jaké jsou ❤ Jsi úžasná, že sis a učitelku došlápla a dcerky se zastala! To je pro děti taaak důležité, vědět, že rodiče jsou na jejich straně! Máš můj obdiv! ❤

Milá Bohdanko, to je přímo příběh! Díky moc za tvou zkušenost a podělení se s ostatními. Vidíš, ty jsi drobná a máš nožku jako popelka, co bych za to bývala byla dala, kdybych takovou postavu měla! Já bych se ti nesmála, vyrůstat někde blízko, já bych si tě obdivně prohlížela a tiše ti záviděla, že jsi taková něžná. Já se svojí jednačtyřicítkou nohou a velikostí svého času i 44 jsem si připadala někdy jako slon. No naštěstí už máme nějaký věk, životní zkušenosti a na tom sebevědomí pracujeme. Mám radost, když čtu, že zažíváš tu fyzickou a psychickou lehkost. Uvědomuju si v posledních letech, že to vůbec není samozřejmě a dnes už je to vlastně velmi vzácné – cítit se dobře ve vlastním těle. Lidé jsou tak nemocní a je jim tak zle, že je to pro mě až neuvěřitelné, kam jsme se jako společnost dostali za tak krátký jeden lidský život, kterým to můžu poměřovat. Drž se, buduj si zdravé seběvědomí i tělo, stojí to za to. A tvoje dcerka bude stejně zdravá jako ty naše, dnes už slečny. Fakt to stojí za to ❤