Jak nás na dovolené honila mlsná (4.díl)

Kapučína a latíčka

Normální káva mi voní, ale už nechutná. A nedělá mi dobře. Roman už na to taky přišel. Doma pijeme meltu. Samotnou. Ale jak tady všude vidíme ta kapučína a laté…mě stačí obrázek na zdi kavárny a mám na to chuť. Naštěstí jsem namočila ty mandle! Stačilo je rozmixovat a máme lahodné mandlové mléko do kávy. To si dá s chutí i Evča (znáte ji jako Ajku z našich receptů), které jinak naše samotná melta nechutná. Svoji bielou kavu si teď můžeme dělat třeba denně. Stačí něco večer namočit. Takže pohoda s kafíčkem je vyřešená. Sedíme na terase a nic nám nechybí.

Zmrzlina z fíků

Chuť na zmrzlinu jsme ve městě zahnali, ale holky si pamatovaly, že jsem přislíbila to nějak vyřešit. Mléko padlo do kafe, tak co teď s tím? Nabídla jsem jim fíky od dědečka z trhu. Byly slaďoučké, měkoučké. Ale holkám překvapivě nechutnaly. To byla trochu zrada, protože jsme dědu vysvobodili z ponocováním na tržišti vykoupením všech fíků, co mu zbyly. Co teď s nimi? Udělám z nich tu zmrzlinu! Mrazák tu je, jenže do čeho ji dám zmrznout? Prohledala jsem kuchyň a všechno naše nádobí. Našla jsem plastové panáky a párátka. To je ono! Rozmixovala jsem fíky, nalila do panáků a strčila do nich párátko. Postavila jsem je do mrazáku. Teď už stačí jen počkat, až ztuhnou. Holky byly nadšené. Zelená zmrzlina jim chutnala. A protože jsme si dali na svačinu kaši s čokoládou, mohla jsem jim zmrzlinu i pěkně ozdobit. Tak zmrzlinu máme taky vyřešenou. A máme nový recept na zmrzlinu.

Ovocné knedlíky

Na trhu jsme objevili krásné, zralé meruňky. (Samozřejmě nakupujeme do síťových sáčků a platěných tašek.) Evča prý umí skvělé knedlíky. No to neměla říkat, všichni na ně teď máme chuť. A tak jsme ještě večer šoulali knedlíky. Zapojil se i Roman. Chuť na knedlíky byla silnější než únava z koupání a trajdání po městě. Knedlíky byly jako chuťovka po zeleninou nabité večeři a zbylo dost i na svačinu na další den. A tak jsme si dopřávali. Dali jsme si je s čokoládovou polevou, s kokosem, s rýžovým sirupem, se skořicí, jak kdo rád. Holky jsou naprosto nadšené. A my už vůbec nezávidíme turistům dezerty.

Takové dobré beztak v žádné restauraci nemají. Ovšem naše knedlíková provokatérka Evča si k méme překvapení nedala. Ani knedlíček! Nedala si ani zmrzlinu. Ta holka snad neví, co je chuť na sladké. Prý ji to nebere. Ale ráda to vyrábí. No to mě podrž. Ale jsme teprve na začátku, my ji udoláme.

Palačinky

Při dalších cestách mezi lidi narážíme na nové lákadlo. Palačinky. Holky je zbožňují a doma je dělá zásadně Roman. Mě je nebaví dělat a vlastně ani moc jíst. Já bych je jedla na slano, oni na sladko, já to nerada vidím, takže palačinky dělá Roman, když nejsem doma. Už už jsme je málem holkám koupili, když se Roman nabídl, že je klidně udělá. Fakt je, že za cenu dvou palačinek na kolonádě můžeme mít palačinek doma nepočítaně. A jak řekl, tak udělal. A mě chytla chuť na tvaroh, tak jsme to spojili. Roman udělal palačinky ze špaldové mouky, kterou jsme sehnali v DM drogerii v Trogiru, já udělala “tvaroh”. Dokonce dvoubarevný – část jsem obarvila kakaem. To vám byli zase orgie. Ovšem Evča si dala jen se zeleninou, což byla naše večeře.

Jíme zdravě a netrpíme

Mě a Evču vaření ohromně baví. Naopak mě nebaví ležet celý den na pláži. Takže si s chutí odskočím do kuchyně něco kreativního vytvořit. Však ji máme hned naproti přes ulici. Jediné, co mi tu chybí, je myčka. Ale holky zase vědí, že jestli chtějí dobroty, tak uklidí kuchyň. A tak my vaříme a holky myjí nádobí uklízí. Někdy je to o nervy, ale funguje to.

A tak si tu vaříme a mlsáme a nic nám nechybí. Spokojeně najedení pak můžeme vyrazit kamkoliv a hledět po památkách místo do talířů turistům ve všude přítomných restauracích a kavárničkách. Monitorujeme jen jídelní lístky, protože pro čtenáře Jíme Jinak děláme průvodce Chorvatskem. 

Ale abyste si nemysleli, samozřejmě neděláme jenom dezerty. Snídáme denně miso polévku, oběd máme pěkně kompletní a večeři lehkou, ke všemu máme saláty. Vaříme si dobroty – fazole s koprovkou, seitan po indicku, prostě jedno jídlo lepší než druhé. Dokonce i klíčím semínka. Zrovna máme naklíčené mungo. To jen ty svačiny se zvrhly v dezerty. Všechna jídla hned fotíme a dáváme do do skupiny na Facebooku jako inspiraci pro ostatní. Vzniká tak pestrý letní jídelníček.

Zachránily mě špunty

A konečně jsem vyřešila to spaní. Už jsem začínala vypadat jako když jsem ještě kojila po nocích. Protože jsem pořád nemohla kvůli zvuku motorů v klidu spát, rozloučila jsem se s šuměním moře na usnutí. Romantika říznutá sem tam zvukem motorky a sem tam letadla mě stejně netěšila. Zavřela jsem dveře na terasu, zavřela okna a okenice, pustila klimatizaci, abychom se neupekli, vybila s pomocí Romana všechny komáry a nasadila špunty do uší. A spím! Budím se odpočatá a moje oči dostávají zase původní rozměr. Není nad to se dobře najíst a dobře vyspat. Konečně dovolená jak má být.

Předchozí díly:

1. díl Jedeme k moři – balení do Chorvatska
2. díl Cesta a zabydlování v Chorvatsku
3. díl První den na dovolené