Jarko, děkujeme za přání a jsme rádi, že s námi vaříš. 🙂

Tahle je produkce u Taiwanu, koupeno ze zvědavosti.

Irenko, tak to nás moc těší! ❤️ Co bychom pro naše klubáky neudělali? 😊 Snažíme se, aby vás to s námi bavilo, užili jste si to a hlavně aby vám naše členství přinášelo spoustu užitečného. Jsme moc rádi, že tu s námi budeš i další rok. 🤗❤️

Japonská produkce. Kupuju pouze japonské.

Ochutnala jsem i tuhle

Ano mám oblíbenou. Moje stálice

😉

Vierko to je mi tak líto, to je hrozné, úplně se mi sevřel žaludek a udělalo se mi zle a zase se mi zalily oči. Nedivím se ti, že ses s její smrtí nesmířila. Vím co je láska jak k psímu, tak i kočičímu příteli. A jak moc jejich ztráta bolí, myslím na tebe a věřím, že čas ti přinese úlevu. A Vierko, to nebyla tvá vina, nemohla jsi to vědět. Děkuji ti moc za podporu, pochopení a povzbuzení. ❤️❤️

Moc ráda vás sleduji, ale jsem hodně vytížená.Občas vařím podle Vás.Pomáhá mi to.
Chtěla jsem 25.9. Za Vámi, ale povinnosti to vyhrály.Přeji všem,aby se vám dařilo a byli jste úspěšný jako dosud. Jarka

Mrkve průběžně konzumujeme, ale něco tam zůstane. Dříve jsem dobyl vše a uložil do mrazáku.

Tak tu toho chýba viac. Moja babka pestovala patizóny – sú za mňa najlepšie správne okorenené vysmážané v 3obale. Ale aj do polievok, onáčok.
Za čias, kedy tu ešte hokkaido nebola tak rozšírená, som poznala iba veľkú bielu podlhovastú tekvicu/dýni. Tú pestovala ešte moja prababka, potom babka a teraz mama. Najlepšia na tekvicový prívarok s kôprom, zemiakmi a volakým okom 🤤
Tiež by mohol článok spomenúť okrasné tekvice a prečo niesú jedlé? 🤔❤️

Zajímavé. Máš nějakou oblíbenou miso pastu, nebo je různě střídáš? Případně jaké značky a z které země pořizuješ.

No vidíš a teď brečím já. Tohle znám až moc dobře. Před roky jsme se loučili s Arthasem. Kříženec labradora. Můj syn. Bylo mu 15 let, takže se dožil vysokeho věku. Bolelo to. Ale před dvěma měsíci mě čekala zkouška ještě větší. Jedna z našich koček tragicky zemřela. Odnesl si ji vlk. Moje kočky žijí doma. Obě. Jedna ven chodit nechce, ale ta nejmladší ano. Bydlíme ve svým domě v přízemí. V noci když mňouká, že chce ven na zahradu, otevřu. Pak zase mňouká, že chce domu. Vstanu a otevřu. Jenže tu osoudnou noc, přišel vlk. Akiko je zvyklá na zvířata, je strašné přítulná a milá ke všem. Přeskočila plot a to byl její konec. Ráno ji hledám , volám a už vím že něco není v pořádku. Pak na mě volá soused. Hledáš kočku? Ano , určitě se jí něco přihodilo. Pak mi ukáže video, které natočila kamarádka jedoucí okolo našeho domu. Natočila vlka s mojí kočičkou v tlamě. Mrtvá a bezvládné tělíčko mu vyselo v tlamě. Udělalo se mi zle a dodnes její smrt neberu. Cítím se na vině, protože jsem ji měla nechat zavřenou. Že ji uloví vlk to jsem nikdy nečekala. Vím jak ti je, ale rozhodnutí amputovat mu nohu bylo správné. Ona si zvykne a bude šťastná, že je i nadále s tebou na světě. Važ si toho. Držím vám palce ať všechno dobře dopadne. Byla jsi vážně odvážná i navzdory tomu všemu zvládnout kurz. Dovedu si představit, co se ti odehrávalo uvnitř.

Tady také, opravdu miso vůbec lidé neznají. Snad jen nadšenci a milovníci japonské kuchyně.