Stres a jeho příznaky aneb co dokáže provést s vaším tělem

Akutní stres

Stresová reakce je přirozená odpověď těla na ohrožení, nebezpečí, nebo náročnou situaci a jako taková nám pomáhá vzniklou zátěž zvládnout. Tělo začne mobilizovat svoje rezervy, vybudí se na výkon, aby bylo schopné co nejlépe provést “útok” či “útěk”. Pokud je stresor příliš silný, může dojít ke “ztuhnutí”, kdy člověk není schopen žádné reakce. Co se při akutním stresu děje v těle?

• Pokud mozek situaci vyhodnotí jako hrozbu či zátěž, dochází k aktivaci sympatického nervového systému a přes stresovou osu se začnou uvolňovat stresové hormony, jako je adrenalin, noradrenalin a kortizol.
• Jejich vlivem se začne zvyšovat srdeční frekvence a stoupne krevní tlak, aby se dostalo co nejvíc krve do svalů a mozku.
• Zrychlí se dechová frekvence, aby se tělo okysličilo.
• Svaly zvyšují svoje napětí, aby byla možná rychlá reakce.
• Do krevního oběhu se uvolňuje glukóza jako zdroj rychlé energie.
• Snižuje se prokrvení trávicího systému, produkce trávicích šťáv. Nicméně v rámci potřeby odlehčení se může tělo snažit zbavit obsahu svých útrob a může dojít k nutkání na WC, v krajním případě ke stresovému průjmu, nebo i úniku moče, pokud je stres vysoce intenzivní.

Jakmile pomine působení stresoru, vládu převezme parasympatický nervový systém a uvede tělo opět do klidu. Pokud je stresová osa aktivovaná příliš často, tělo je vlastně skoro permanentně ve větší či menší míře pod vlivem stresových hormonů se všemi důsledky. Z akutního stresu se stává stres chronický.

Chronický stres

K čemu může docházet, když je stres dlouhodobý a tělo se nestačí dostávat do rovnováhy?

• Začne se projevovat hormonální nerovnováha, která je daná zvýšenou hladinou stresových hormonů. Při vysoké hladině kortizolu je ovlivněna činnost štítné žlázy (snižuje se produkce jejich hormonů), aktivita pohlavních hormonů (dochází ke snížené produkci progesteronu u žen, testosteronu u mužů). Mohou se následkem objevit poruchy štítné žlázy, menstruačního cyklu, neplodnost, gynekologické potíže, jako je endometrióza, myomy, nebo člověk přibírá na váze.
• Zvyšuje se hladina krevního cukru (glykémie). To zvyšuje riziko vzniku cukrovky 2. typu.
• Dochází k větší zátěži na kardiovaskulární aparát a časem se mohou rozvinout potíže s krevním tlakem či poruchy srdečního rytmu.
• Je narušený spánkový cyklus, což vede k potížím s nespavostí.
• Potlačuje se funkce imunitního systému, což vede ke zvýšené náchylnosti k zánětům, nachlazení, nemocem. Krajním případem poruchy imunity je autoimunitní onemocnění, včetně vzniku alergií a zvýšeného rizika nádorového onemocnění.
• Vlivem snížené imunity kůže se mohou objevovat či zhoršovat různé vyrážky včetně ekzému.
• Trávení bývá oslabené, tělo se tím pádem hůře vyživuje a zásobuje energií. Následkem bývá vznik únavy až postupného vyčerpání a různých trávicích obtíží, jako je stresový průjem, zácpa, pálení žáhy, bolest břicha. Se stresem může souviset vznik refluxní choroby, syndromu dráždivého tračníku či žaludečních vředů.
• Kvůli dlouhodobě zvýšenému napětí svalů se mohou objevit bolesti hlavy, šíje, zad.
• Může být spouštěčem psychických potíží, jako je úzkost či deprese.

Vyhýbat se stresu?

Výčet možných důsledků chronického stresu může působit děsivě a mohlo by to vést k touze stres ze svého života úplně vyškrtnout. Jak jsme si již ale popsali, není to možné a ani žádoucí – někdy nám stresová reakce může doslova zachránit život. Neznamená to tedy, že bychom se měli jakémukoliv stresovému okamžiku vyhýbat a schovávat se před všemi negativními vlivy. Tím, že člověk stresu za každou cenu uniká, se v důsledku oslabuje jeho odolnost vůči stresu a tento jedinec se při náznaku problému může mnohdy až zhroutit. Na místě je naučit se stres zvládat tak, aby nepřebíral kontrolu nad naším životem.

Tělo i mysl je možné přirozeně posilovat, abychom byli vůči stresu odolnější – je to určitě účinnější cesta, než se mu snažit cíleně vyhýbat. Jak zvyšovat svou odolnost a umět lépe zvládat stres? Pojďte se začíst do článku Jak se zbavit stresu: Co skutečně pomáhá.