Celozrnné obiloviny jako pomoc v léčbě současné epidemie obezity

Žijeme v obezogenním prostředí. Všude kolem nás je levné nezdravé jídlo, které u nás vytváří závislost a ztěžuje hubnutí. A začíná to u dětí. Podle WHO v současnosti každé čtvrté české dítě trpí nadváhou a každé desáté je obézní. K pediatrovi přicházejí už i děti předškolního věku, které se kvůli obezitě ani nevyškrábou na vyšetřovací lůžko. Lékaři mluví o epidemii dětské obezity.

Může se zdát, že je v tomto prostředí velmi obtížné uniknout obezitě

Kdyby ale příčinou obezity bylo vnější prostředí, proč není obézní každý? Někteří jedinci si udržují stále štíhlou linii. Mohou za to snad geny? Dle vědců geny hrají roli v obezitě pouze z 6-11 %. Co ale obezitu ovlivňuje pravděpodobně úplně nejvíce, je náš mikrobiom. Mikrobiom představuje všechny až 2 kg různých bakterií, ale také prvoků, virů, plísní a cizopasníků, kteří obývají naše tělo. Takto v nás bydlí až 10 na 14 mikrobů, což je desetkrát víc jedinců, než máme v těle buněk. Žijí pěkně v harmonii a navzájem se hlídají, aby některá skupina příliš nezvětšila svůj počet na úkor ostatních. Pomáhají nám trávit jídlo, posilovat imunitu, vyrábět molekuly “mozkové chemie” (např. serotonin, až z 90 %), ovlivňují náš spánek, imunitu a ovlivňují dokonce i naši hmotnost.

Lidé spadají do jedné z těchto skupin

Buď do skupiny těch, kteří mají ve střevě spoustu různých typů bakterií (pestrý, různorodý a bohatý mikrobiom),
anebo do skupiny těch s relativně malým počtem typů bakterií (málo pestrý, chudý střevní mikrobiom).

Dle studií ti s malou pestrostí mikrobiomu měli více tělesného tuku, častěji trpěli na inzulínovou rezistenci (což je příčina diabetu typu 2), měli vysoké triglyceridy a vyšší hladinu zánětlivých markerů (jako je C-reaktivní protein), ve srovnání s těmi, kteří měli střevní mikrobiom pestrý a bohatý. Lidé s nižším spektrem bakterií ve střevech (i ti obézní s nižší pestrostí mikrobiomu) časem neustále přibírali na váze.

Jaký vliv na to má strava?

Řada studií spojuje pestrost mikrobiomu se stravou bohatou na zeleninu, ovoce a obecně vlákninu. Zdá se ale, že pouhé doplňování vlákniny ve formě výživových doplňků (psyllium, inulin aj.) pestrost mikrobiomu nezvyšuje. Co ale pravděpodobně podporuje rozmanitost střevního mikrobiomu jsou celistvé potraviny, jako například celá zrna. Testované osoby dostávaly měsíc celozrnný ječmen, celozrnnou rýži nebo směs obojího a všechny tři skupiny vykazovaly nárůst rozmanitosti střevního mikrobiomu. Kromě toho se v těle i snižoval systémový zánět.

🫶 Narozeninová pecka pro nečleny!Pořiď si členství v Klubu a přidáme ti Podzimní detox. Platí během oslav 15 let Jíme Jinak - do 30.9.

Chci začít

Vláknina v zrnech je v našem tlustém střevě rozložena přátelskými bakteriemi, které uvolňují do našeho krevního řečiště různých druhy prospěšných látek, které mají i protizánětlivé účinky. Možná tedy to, co se děje v našem tlustém střevě, pomáhá vysvětlit ochranné účinky celozrnných potravin před cukrovkou typu 2. Je zajímavé, že kombinace ječmene a celozrnné rýže fungovala lépe, než samotné zrno, což naznačuje synergický účinek.

Benefity konzumace celých zrn

Observační studie „silně naznačují“, že ti, kteří denně konzumují tři nebo více porcí celých zrn, mají tendenci mít nižší index tělesné hmotnosti, méně břišního tuku a menší tendenci k přibírání na váze.

Ale oproti tomu nedávné klinické testy, kdy vědci u subjektů testovali bílé vs. celozrnné housky, selhaly – neprokázaly příznivý vliv na tělesnou hmotnost. Toto selhání u klinických testů je pravděpodobně dáno omezením výběru celých zrn u testovaných osob pouze na celozrnné housky. Zatímco u observačních studií subjekty pravděpodobně konzumovali pestrý a různorodý soubor celých zrn, které mohou mít synergické účinky.

Jíme Jinak doporučuje

Zařaďte do své stravy denně celozrnné obiloviny – dělejte si kaše z celozrnných obilovin na snídani, použijte celozrnné obiloviny a mouky jako základ zdravých dezertů, jako přílohy k jídlům, na knedlíky, palačinky aj.
Střídejte každý den různé druhy celozrnných lepkových (pokud nemáte celiakii), i bezlepkových obilovin a případně produktů z nich.
Nezapomeňte také na zeleninu, luštěniny, ořechy, semena a v menší míře i sezónní ovoce.
Vyhněte se průmyslově zpracovaným potravinám, cukru, bílé mouce, slazeným produktům a nápojům.

Zdroje: