Pravda o veganství aneb není to jen o jídle…

Co je veganství?

Veganství je životní styl, jehož snahou je nejen vyloučit veškeré živočišné potraviny z jídelníčku, ale obecně vyloučit ze svého života jakékoliv formy využívání zvířat a krutosti páchané na zvířatech (tj. kvůli oblečení nebo jakémukoliv jinému účelu, např. cirkusy). Mezi důvody, které k veganství vedou, patří environmentální (ochrana přírody) či etické (zlepšení podmínek pro zvířata, ukončení vlastnění zvířat lidmi).

Veganům se nejprve říkalo „ne-mléční vegetariáni“, až později v roce 1944 zakladatelé britské Vegan Society zavedli pojem veganství – tj. princip, kde člověk žije bez vykořisťování zvířat. Od roku 2010 zájem o veganství roste, vzniká čím dál tím více specializovaných restaurací, obchodů a produktů, které se dostávají i na pulty supermarketů.

Principy vegan stravy

Veganská strava má mnoho forem – přes vegan junk food (nezdravé pokrmy ve veganské verzi – hranolky, koblihy, pizza, brambůrky), vegan whole foods (pouze celistvé nezpracované veganské potraviny jako ovoce, zelenina, obiloviny, luštěniny, semínka a ořechy, řasy) až po syrovou (RAW) vegan stravu (pouze nevařené syrové potraviny zpracované do 42°C). Všechny formy mají ale společné vyloučení masa (včetně ryb a výrobků z masa jako jsou salámy, párky atd.) a všech živočišných produktů (mléko, máslo, sýr, jogurt, tvaroh, smetana, vejce, sádlo, med atp.) z jídelníčku.

Skladba veganské stravy

Na první pohled se může zdát veganská strava jednotvárná, ale není tomu tak. Existuje pestrá nabídka zeleniny, ovoce, obilovin, luštěnin, semínek, ořechů, hub, řas, bylinek a koření. Z těchto surovin lze připravit velké množství chutných a rozmanitých veganských jídel a také náhrad za živočišné produkty – např. rostlinná mléka, sýry, smetany, majonézy, jogurty, párky, salámy atd. Zdrojem bílkovin jsou pro vegany zejména výrobky ze sójových bobů (tofu, tempeh, sójové jogurty, sójová mléka) a další luštěniny či pseudoobiloviny (např. quinoa). Luštěniny v kombinaci s obilovinami tvoří kompletní aminokyseliny, které se vyrovnají masu. Ve veganské stravě se dá bez problémů i nahradit vejce – a to co do chuti, struktury i funkce.

Plusy versus mínusy

Klady

• Snížení rizika výskytu civilizačních nemocí
• Prevence nadváhy, zvýšeného cholesterolu a chorob srdce
• Pomalejší stárnutí
• Lehkost po jídle (po mase vzniká únava a těžké trávení)
• Velké množství vlákniny – lepší střevní mikroflóra
• Větší psychická pohoda
• Etické a environmentální aspekty

Zápory

• Nutnost hlídat vitamín B12, D, železo a vápník, bílkoviny
• Horší vstřebávání některých minerálů kvůli antinutričním látkám
• Nutnost promyslet složení stravy, aby bylo kompletní a nic tělu nechybělo
• Může být problémem ve společnosti (oslavy, firemní večírky, jídla v restauracích, dovolené)
• Problémem může být častá konzumace veganského „junk food“ (hodně tuku, cukru)
• Nutnost jíst větší porce pro získání adekvátního množství kalorií a živin

Jíme jinak zkušenost:
My v Jíme jinak se snažíme naučit moderních lidi ve svém jídelníčku živočišné produkty co nejvíce omezit a pomoci jim najít alternativy, kterými mohou živočišné produkty uspokojivě nahradit tak, aby netrpělo ani jejich tělo, ani zvířata.